Návrat domácích potravin do obchodů považuje komora za klíčové – veď!

Bratislava 30. listopadu (TASR) – Návrat Slovenská potravin do obchodů považuje Slovenská zemědělská a potravinářská komora (SPPK) za jednu ze svých klíčových úkolů, protože od ní bude záviset, zda se České republice podaří splnit strategický cíl vládní koncepce rozvoje zemědělství – dosáhnout do roku 2020 alespoň 80 -% soběstačnost v produkci základních komodit mírného pásma.

Kdysi jsme tento ukazatel nejen dosahovaly, ale v mnoha případech dokonce i vysoce překračovaly, ale od té doby se situace dramaticky změnila. Nekoncepčnost a časté změny přístupů státu k agrární a potravinové politice způsobily, že s výjimkou obilovin a olejnin jsme prakticky ve všech ostatních zemědělských produktech ztratili soběstačnost, uvedl pro TASR tiskový mluvčí SPPK Stanislav Němec.

S klesajícím rozměrem domácí agrární produkce se podle něj postupně snižovala i domácí výroba potravin, která se v posledních letech stabilizovala zhruba na úrovni 3,1 až 3,3 miliardy eur ročně. Ještě před deseti lety však činila více než 4 miliardy eur a na začátku socioekonomické transformace byla dokonce ještě vyšší.

Jedním z klíčových problémů, na který poukazujeme už dlouho, je nízké zastoupení domácích potravin v nabídce obchodních sítí podnikajících na území ČR. Skutečnost, že se v naší zemi prodává přibližně tolik dovozových potravin jako domácích, zařazuje Slovensko do kategorie států s nedostatečně rozvinutou výrobní základnou nebo jjjjjjinými objektivními příčinami nízké domácí produkce – a tedy i prodeje – potravinářského zboží, řekl předseda SZPK Milan Semančík .

Zastoupení Slovenská potravin na pultech obchodů v ČR se podle Semančíka v závislosti na použité metodiky pohybuje od 32% do 50%. I kdyby bychem se přiklonili k horní hranici, stále to znamená, že potravinová soběstačnost země je zajištěna pouze na polovinu. Slabá nabídka v obchodě přímo souvisí s jeho omezeným poptávkou vůči Slovensku dodavatelem as následným úpadkem výrobních kapacit. Situace v západních zemích je – na rozdíl od Slovenska – normální. Tam minimálně 80% a více nabídky představuje domácí produkce a dovoz se využívá pouze k doplnění a oživení nabídky. U nás však vytlačil domácí produkci a ta v mnoha případech doslova živoří, zdůraznil.

Podle Semančíka to potvrzují i ​​výsledky, získané z hlášení obchodních řetězců, které musely zaslat ve smyslu novelizovaného zákona o potravinách Ministerstvu zemědělství a rozvoje venkova ČR.

Přestože v minulosti obchodní řetězce často zpochybňovali výsledky samosprávných kontrol fyzického zastoupení domácího a zahraničního zboží na prodejních místech argumenty, že podíl prodeje domácích výrobků na jejich celkovém obratu je výrazně nadpoloviční, ačkoli z hlediska početného zastoupení může být nižší, konkrétně hlášení obchodu to nepotvrdily. Podle nich totiž podíl prodeje domácích potravin na celkovém obratu obchodních řetězců v úhrnu dosáhl pouze 51,8%, přičemž byl velmi rozdílný ve vztahu k produktům jednotlivých výrobních oborů potravinářského průmyslu, poznamenal Semančík.

Ke zlepšení situace mohou přispět řada legislativních opatření, zejména novelizace zákonů o potravinách ao nepřiměřených podmínkách v obchodních vztazích, jejichž předmětem jsou potraviny. Uvědomujeme si vš když, že při snaze o zvyšování prodeje domácích potravin se nemůžeme spoléhat jen na legislativu. Velmi důležité jsou i marketingové a propagační aktivity, bez kterých se jen těžko budeme hýbat dopředu. Ve stadiu přípravy je Vyhláška o označování, propagaci a marketingu produktů a potravin označovaných dobrovolnými údaji, kterou budou moci dobrovolně využívat všichni domácí producenti, kteří se budou chtít výrazněji než dosud odlišit od zahraniční konkurence, dodal šéf SPPK.