Chybějící mouku řeší speciální prokuratura – Pravda.sk

Z odpovědnosti se zatím navzájem obviňují nynější a bývalý ministr zemědělství Ľubomír Jahnátek (nominovaný Směru) a Zsolt Simon (Most-Híd).

Důvodem, pro který se celá záležitost dostala až na Úřad speciální prokuratury, je podle mluvčí Vladimíry Gedrovej podezření na trestný čin poškozování zájmů Evropských společenství. Okolnosti nakládání s moukou a těstovinami mají být podle nového vedení resortu podvodné.

Simon nemá pocit, že by v něčem pochybil on. „Obávat se můžu, když něco špatného udělám, ale protože jsem nic takového neudělal, nemám na to důvod,“ reagoval na informaci, že případem se zabývá speciální prokurátor.

Pomoc pro lidi v nouzi, na kterou přispěla Evropská unie, financoval stát přes Zemědělská platební agenturu (PPA). Agentura, která spadá pod resort zemědělství, uzavřela na výrobu mouky a těstovin smlouvu s konsorciem Euromils. Asi 3 500 tun mouky a těstovin se však ze skladů konsorcia k lidem vyvezeny. Současné vedení resortu zemědělství si myslí, že se ani nevyrobilo.

Jahnátek vidí problém v dodatku ve smlouvě mezi PPA a Euromils, který byl podepsán po pádu vlády Ivety Radičové. V dodatku se prodloužila lhůta dodání potravinové pomoci a zároveň se v něm stanovilo, že pokud si ji Slovensko v určitém termínu nepřevezme, bude se zboží pokládat za dodané. „Je tam zvlášt ustanovení o fikci doručení. Pokud si do konce února SZIF nepřevezme mouku a těstoviny, nastává fikce doručení. Jako kdyby těch 3 500 tun obdržela,“ říkal premiér Robert FiČo. Stát má zároveň podle smlouvy povinnost vrátit společnosti Euromills jjistotu ve výši 1,2 milionu eur. O zmrazení této částky již požádalo ministerstvo zemědělství.

„Nevím, kdo byl iniciátorem tohoto dodatku, ale rád bych věděl, kdo vymyslel tento ďábelský plán,“ konstatoval Jahnátek. Odpovědnost totiž podle něj nese kromě Simona i bývalý ředitel platební agentury Vadim hárají (nominovaný Mostu-Híd), protože tato organizace spadá pod resort. „Hárají je podepsán pod dodatkem, hárají si nepřišel z neznámých důvodů převzít tuto dodávku. Neumím si představit, jak by si mohl šéf Zemědělské platební agentury dovolit takové vážně lapsus bez souhlasu svého nadřízeného, ​​kterým byl Zsolt Simon,“ tvrdí Jahnátek.

Simon se brání tím, že v době, dokud byl ministrem, byly kontrolovat sklady konsorcia až třikrát, ale dovnitř jejich nevypustilo změny. Na otázku deníku Pravda proč se tehdy Simon neobrátil na policii, exministr odpověděl, že to zvažovali. „Nakonec jsme zvolili formu nátlaku na dodavatele,“ hájil se exministr s tím, že podle něj, kdyby v tlaku na firmu pokračoval i Jahnátek, potraviny by už byly dodány.

Jahnátek však trvá na tem, že chybějící potraviny jsou výsledkem nezájmu bývalého vedení. „Simon by se měl veřejně omluvit 87,5-tisící občanů závislým potravinovou pomoc, kteří kvůli jeho špatnému manažování o tuto státní podporu přišli,“ říká. Simon ho zase vyzval, aby se omluvil jemu i hárají.

Agrorezort chce podle ministra místo rozdávání nové podpory raději dodat i zbylých 3 500 tun mouky a těstovin. Náklady na rozdávání by podle něj měl na sebe vzít stát. „Tiskneme nyní v jednáních na dodavatele a distributora, aby se těch zbývajících 3 500 tun přece jen dodalo potřebným občanům i za cenu, že nám nebudou ze strany Evropské komise uhrazeny distribuční poplatky,“ vysvětlil ministr s tím, že Euromills už ustoupil a deklaroval zájem dodat i zbývající objem pomoci.

Premiér prý už Jahnátka přislíbil, že pokud dojde ke shodě s dodavatelem, vláda vyčlení peníze na dopravu a skladování potravin. Do rozdávání zbývající potravinové pomoci by se přitem měla zapojit i armáda.

I když o přidělení 45 tisíc tun obilí pro potravinovou pomoc požádalo Slovensko Evropskou unii jen v roce 2010 a loni se rozdávala poprvé, po tomto skandálu s ní krajina pravděpodobně skončí. Dnes by totiž vláda měla schválit materiál, který s ní do dalších let už nepočítá.

Podle dosud platných podmínek měli na potravinovou pomoc nárok lidé odkázáni na sociální dávky a penzisté s důchodem nižším než 305 eur. I když po 20 kg mouky a 20 kg těstovin mělo původně dostat téměř půl milionu občanů, k asi 88-tisícům se vůbec nedostala.