Smluvně určená lhůta pro splnění peněžitého závazku dlužníka z dodání zboží nebo poskytnutí služby nesmí přesáhnout 60 dní ode dne doručení faktury nebo jiné výzvy věřitele podobné povahy (dále jen „doklad“) , kterou požaduje splnění peněžitého závazku, nebo 60 dní ode dne, kdy věřitel plnil, podle toho, který z těchto dnů nastal později.
To však neplatí, pokud se strany o delší lhůtě splatnosti dohodnou a tato dohoda není v hrubém nepoměru k právům a povinnostem vyplývajícím ze závazkového vztahu pro věřitele. Tato ustanovení se rovněž nepoužijí, jestliže zvláštní zákon stanoví kratší lhůtu splatnosti.
Prohlídka plnění věřitele
Pokud se po plnění věřitele má uskutečnit prohlídka plnění na účel zjištění, zda věřitel plnil řádně, začíná lhůta pro splnění peněžitého závazku dlužníka běžet dnem následujícím po dni, ve kterém skončila prohlídka , kterou se zjistilo řádné plnění.
Uvedená úprava doby plnění peněžitého závazku dlužníka se nepoužije, pokud:
– se strany dohodnou na plnění peněžitého závazku dlužníka ve splátkách a
– na závazkové vztahy, jejichž smluvní stranou je spotřebitel.
Doba plnění peněžitého závazku dlužníka, kterým je subjekt veřejného práva
-li dlužníkem subjekt veřejného práva podle § 261 odst.. 3 a 5 obchodního zákoníku (viz níže), je tento povinen splnit peněžitý závazek z dodání zboží nebo poskytnutí služby ve lhůtě splatnosti 30 dní ode dne doručení dokladu nebo 30 dnů ode dne poskytnutí řádného plnění věřitelem, podle toho , který z těchto dnů nastal později.
Toto ustanovení neplatí , pokud výslovné smluvní ujednání delší lhůty na splnění peněžitého závazku není v hrubém nepoměru k právům a povinnostem vyplývajícím ze závazkového vztahu pro věřitele, takové zvláštní ujednání odůvodňuje povaha předmětu plnění závazku a sjednaná lhůta splatnosti nepřesáhne 60 dnů.
Novela zároveň uvádí, že dohoda o datu doručení dokladu není přípustná.
Subjekt veřejného práva
Podle Obchodního zákoníku subjektem veřejného práva je:
a) státní orgán,
b) obec,
c) vyšší územní celek,
d) právnická osoba, která splňuje tyto požadavky:
– je osobou založenou nebo zřízenou účelem uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají výrobní nebo obchodní povahu, a
– je zcela nebo z větší části financována subjektem veřejného práva podle předchozích písmen a) až d),
– je kontrolována subjektem veřejného práva podle písmen a) až d) nebo
– subjekt veřejného práva podle písmen a) až d) jmenuje nebo volí více než polovinu členů její řídícího orgánu nebo kontrolního orgánu.
e) sdružení právnických osob, jehož členem je alespoň jeden ze subjektů veřejného práva uvedených v písmenech a) až d).
Novela zároveň uvádí, že za subjekt veřejného práva lze považovat i státní organizace, jež nejsou podnikateli, při uzavírání smluv, z nichž vyplývá, že jejich obsahem je uspokojování veřejných potřeb .
Prohlídka plnění věřitele
Pokud se po plnění věřitele má uskutečnit prohlídka plnění na účel zjištění, zda věřitel plnil řádně, je subjekt veřejného práva povinen plnit peněžitý závazek ve lhůtě splatnosti 30 dní ode dne skončení prohlídky , kterou se zjistilo řádné plnění, ledaže:
– se strany výslovně dohodly na delší lhůtě splatnosti,
– toto ujednání není v hrubém nepoměru k právům a povinnostem vyplývajícím ze závazkového vztahu pro věřitele,
– takové ujednání odůvodňuje povaha předmětu plnění závazku a
– sjednaná lhůta splatnosti nepřesáhne 60 dnů.
Dohoda o delší lhůtě prohlídky než 30 dnů ode dne, v němž došlo k poskytnutí plnění věřitelem, je platná, pouze pokud zájem na takovém zvláštního režimu vyplýval ze zadávací dokumentace a ujednání není v hrubém nepoměru k právům a povinnostem vyplývajícím ze závazkového vztahu věřitele.
Poskytovatel zdravotní péče
Dlužník, který je subjektem veřejného práva a zároveň poskytovatelem zdravotní péče podle zvláštního zákona, si může ve smlouvě dohodnout delší lhůtu splatnosti jak je uvedeno výše, nejvýše však v trvání 60 dní . Opětovně novela uvádí, že ustanovení o době plnění peněžitého závazku dlužníka se nepoužijí, pokud se strany dohodnou na plnění peněžitého závazku dlužníka ve splátkách a na závazkové vztahy, jejichž smluvní stranou je spotřebitel.
Přechodná ustanovení
Ustanovení o době plnění peněžitého závazku dlužníka a zvláštní ustanovení pro čas plnění peněžitého závazku dlužníka, kterým je subjekt veřejného práva účinné od 1. února 2013, se nevztahují na závazkové vztahy uzavřené před 1. únorem 2013.