Horký letní den. Pohoda 2012. Cirkusový stan Dobrá země av něm debata Etika médií. Čtveřice, kterou byste možná nespojovali (?), Diskuse, kterou nesmím promeškat. Můj osobní highlight festivalu, dramatické vystoupení, děj jehož je dopředu znám. Intuici můžete klidně nechat doma. Pravda je totiž úplně jasná a očividná – o etice v médiích debatuje sexy „hlasatelka“ televize JOJ Lucia Barmošová, která se hned v úvodu bez nátlaku přiznává k tomu, že je jen „tváří“. Na pódiu se objevuje i údajný investigativní reportér Ivan netıká z Nového Času, který o něco později nechtěně usvědčí nejen sám sebe, nechybí ani šéfredaktor zpravodajství TV Markíza Lukáš Diko, autor jedné z pamětních vět, které během třičtvrtě hodiny odezní.
A nakonec – to nejlepší. Nepsaným čestným předsedou a zárukou objektivity, kvality a tradice je deník SME a jeho lídr. Matouš Kostolná. K tomu všemu Braňo Ondrášik, sympatický, ale trošku „opatrný“ moderátor, který mě hned v úvodu pobaví svou, určitě vtipně myšlenou větou – transparentnost je prý zaručena, protože každého ze zúčastněných osobně zná. Ještěže tak – už jsem se začínala bát, že by se do party mohl vetřít někdo „neprověřených“.
První tématem debaty, která se navzdory příslibu až do konce neponořilo hlouběji, než pár milimetrů pod hladinu, se stává dnes již otřelá Gorila – šéfredaktor SME se obhajuje a vysvětluje důvody , pro které redakce dlouhou dobu mlčela. Materiál prý novináři nevěděli dostatečně ověřit, podle kostelního mu však reálně věnovali nadstandard času a zveřejnili sérii článků, které inspiroval. Kolegové souhlasně přikyvují – pokud by jejich nebodaj prikvačila podobná dilema, zachovaly by se (mlčeli by) stejně. Matouš Kostolná je dále přesvědčen, že šance ověřovat všechny informace, ke kterým se novináři dostanou, je v dnešní době téměř nulová – problémem je zejména nedostatek času. Konkurence (a internet) nespí, informace se šíří všemi možnými směry a navíc rychle – zaměstnanci médií musí být aktuální a reagovat pružně. O něco později, přičemž si na pomoc terminologii instalatéra, však Kostolná překvapí dalším tvrzením – novináři by podle něj v žádném případě neměly být jen průtokovými ohřívači a pouštět informace do éteru, aniž by se nejprve nepřesvědčily o jejich pravdivosti. Takže – jak vlastně?!
Podle jedné z populárních tváří TV JOJ Lucie Barmošovej jsou média v konkurenčním boji a potřebují získat důvěru lidí, která je pro komerci životně důležitá. Ne, že by to byl nový poznatek – potěší akorát fakt, že je vyřčen na rovinu, „polopate“ a bez dalších zbytečných řečí. Přesně t když, jak to mají v JOJ – ke rádi. Diváci i čtenáři se tak ocitají v nechtěném zajetí, v hotové mediální kovbojské přestřelce z „pascalovské“ filmu – to, zda jsou informace přesné a pravdivé, nehraje roli. Vyhrává ten, kdo je přinese a výhodně „prodá“ jako první.
Abychem se již zcela neztratili v nesmírné množství lidstva stálo zpráv, obíhajících zeměkouli, média za nás poctivě selektuje – oddělují zrno od plev, podstatné od nepodstatného, pravdu od zjevného lži. To vše kvůli tomu, abychem se my, jejich klienti, mohli pohodlně usadit a zkonzumovat to, Čo nám přinesou na zlatém podnose.
Pokud nabízen, bohatě a dramaticky nazdobený pokrm odmítnete, budete zřejmě považován za sedláka, který nedokáže ocenit prvotřídní kaviár a zaslouží si akorát tak chléb se sádlem a vidle do ruky. Nebo vám prischne nálepka konspiračního teoretika, radikála a blázna, který by udělal nejlépe, kdyby spočinul na pohodlné pohovce některé z psychiatrických ambulancí. Když se vám nelíbí, snadno s vámi „zatočí“. Nechtějí slyšet vaše názory na dění v Libyi, zda údajné dopadení největšího světového zloducha Usámy Bin Ládina, kosti jehož prý v klidu odpočívají někde na mořském dně … Nezajímá je, Čo si myslíte o masivní, Hollywoodem propagované kampani Kony 2012, vyzývající na “ humanitární „akci proti hrdlořezů z ropou vonící Ugandy, jehož mimochodem už léta nikdo neviděl, nepotřebují slyšet váš názor na“ jasnovidné „předpovědi finančního spekulanta (pardon, myslela jsem … filantropa) Georga Sorose a jemu podobných individuí. Hlavně nechtějí poslouchat nic o Sýrii – buďte prosím tolerantní a Neotravujte je s obhajobou toho odporného „teroristu“ Bašár – Al Asada, jehož by krvelačná dopisovateľka SME Jana Shemesh nejraději viděla oběšeného na prvním stromě. Když budete tvrdohlavě a třeba i ve vší slušnosti trvat na svém, tak vám podobně jako autorce textu, který právě čtete, ve stejnojmenném deníku bez okolků smažou „nevhodné“ diskusní příspěvky, zavánějící příliš „alternativním“ pohledem na život a objevující se události, případně nenávratně zablokují konto. „Úkolem médií je hledat pravdu, kontrolovat, aby ti nahoře nezneužívali moc. Novináři to musí dělat, i když je to nepříjemné, nebezpečné a velmi těžké, „napsal svého času právě Matúš Kostolná. Nuž, takže tkdyž.
investigativní reportér Ivan netıká z Nového Času obhajuje tragédie na titulkách – mnozí pozůstalí prý mají potřebu vyprávět do médií a prostřednictvím nich se s blízkými rozloučit způsobem, při kterém jim “ sekunduje „celé Slovensko. Podle Lucie Barmošovej je cílem podobných reportáží přinést skutečné emoce, říci lidem, aby si na sebe dávali pozor, ukázat jim, že i toto je reálný život. Jako kdyby lidé ten svůj, reálný život, ani nežili, jako kdyby se při rozpoznávání toho, Čo realita a její zákoutí opravdu znamenají, měli spoléhat právě na televizní obrazovku. Nastává čas na památnou větu šéfredaktora zpravodajství TV Markíza Lukáše vodíku, která hovoří za vše. „Je lepší, když lidem řeknete: Je to takhle.“ A jsme doma. Lid v jádry podání by mohl vyznít jako stádo prežúvajúcich ovcí, které je vhodné zejména potřebné usměrňovat – aby s lehkostí dokázalo přežít tuto turbulentní dobu, aby mělo ty správné názory, aby nepřišlo z vytyčené a předem stanovené cesty, aby se splašeně a bľabotajúc nerozutekalo na všechny směry. Ovečkám je totiž nejlépe spolu. V košáru. Nejde mi sice do hlavy, proč šéfredaktor svévolně odkrývá karty a způsob novinářské „práce“ v zákulisí, vzápětí mi však napadá, že za nechtěné „Pohodové“ odhalení mohou být s velkou pravděpodobností odpovědné tropické teploty, které neustupují ani ve stínu cirkusového stanu. Několik vět, které si mohl raději ušetřit na jindy, během debaty vysloví ještě Ivan netıká – přes emotivní situace, zachycené kamerami a fotoaparáty, prý mohou lidé poukázat právě na to, Čo v dnešní společnosti není v pořádku.
Vsadila bych se, že devět z deseti čtenářů tohoto textu si přesně v tuto sekundu pomyslí jediné – že v dnešní společnosti nejsou v pořádku právě média. Hlídací psi jakési fiktivní „demokracie“, v níž jsou si všichni rovni a někteří dokonce ještě rovnější. Přisluhovači stále podivuhodnejšieho a temnějšího systému, který se svéhlavý rozpíná a za ochotné asistence světel reflektorů, najatěch žoldáků, bezpilotních dronů, ale i vybělených zářících úsměvů údajných investigativních žurnalistů, buduje a nastoluje lepší a krásnější svět. Pro nás všechny.
Jeden z diváků se ptá na Romy a míru odpovědnosti, kterou za kulminující protiromské nálady ve společnosti média nesou. Šéfredaktor zpravodajství TV Markíza,
které se bez pravidelného „výletu“ do nejméně rozvinutěch osad už snad ani neobejde, tvrdí, že protiromské „agendu“ od svých redaktorů v žádném případě nežádá. Právě naopkdyž. „Tiskneme lidi do toho, aby to nedělali,“ říká. A oni to dělají, co? Možná je v Markíze až příliš mnoho zmiňované demokracie – jak jinak si vysvětlit fakt, že podřízení doporučení svého šéfa pouštějí jedním uchem dovnitř a druhým ven? Že z road tripů po východním Slovensku jakoby naschvál přinášejí jen to najzúboženejšie, Čo po cestě potkají? Možná dobrá téma na nejbližší „pondělní“ redakční poradu. Do obhajoby vlastních řad se pouští i Ivan netıká. Není pravdou, že o Romech informují jen negativní a že neustále zdůrazňují jejich „jinakost“ – pokud by vás to náhodou zajímalo, před časem zveřejnili článek o Romka, která měla na vysvědčení samé jedničky. Moderátorovi trochu „zaběhne“, investigativní reportér si vzápětí zřejmě uvědomí, jaký nechtěný bič si na sebe upletl. Cikán měl na vysvědčení samé jedničky? Šup ho na titulku Nového Času! No řeknu vám – hotový intelektuální zážitek.
Hodiny tikají, čas, vymezený na debatu, uplynul. S kolegyní z obecních novin Belušan se ovívat, střídavě kroutí hlavou a usmíváme se pod neviditelné vousy. Tak toto je ten vrchol novinářského Olympu, po kterém mnozí z nás, regionálních „pisálek“, toužebně pokukují? Toto je ten vzor, kterému je třeba přiblížit? Takto se to tedy dělá? Na této straně je vhodné stát? Tomuto se říká investigativní žurnalistika? Ještěže jsme si my, zahrabané ve sklepě pod „hvězdným“ Olympem, dokola píšící o prvémájových oslavách a zrekonstruovaných chodnících, tuto příležitost nenechali ujít. Abychem byli moudřejší, abychem ještě tvrdohlavejšie hájili své zatím sice chabé, ale aspoň autentické pozice. Abychem věděli, jak to ve velkém novinářském světě, ve kterém se s etikou akorát tak myje podlaha, opravdu chodí.
Za odměnu, že jste tento článek dočetli do konce, mám pro vás ještě jeden malý bonus. Výrok, který nepotřebuje žádný další komentář a autorem jehož je opět (at mi odpustí), Ivan netıká. „Ve veřejném zájmu mohou média i mýlit …“
Tak tedy … nashledanou o rok, přátelé …
Lucia Zaťková
Púchovská noviny
Lucia Zaťková
Facebook [2]
V případě, že chcete přispět na chod dolezite.sk můžete tak učinit zasláním jakéhokoliv finančního příspěvku na účet 420 208 3850/8360 mBank , variabilní symbol: 4444. Do účelu platby můžete uvést Vaše jméno, které bude zveřejněno s poděkováním. Vybrané finanční prostředky budou použity na zkvalitňování a chod dolezite.sk. V případě jakýchkoliv dotazů mě neváhejte kontaktovat na dulezite zavináč dolezite.sk
Napište nám. Pošlete nám email s Vaším dotazem, návrhem nebo připomínkou na adresu dulezite zavináč dolezite.sk
Myslíte si, že tento článek je důležitý nebo zajímavý? Pošlete ho přes e-mail [3] nebo ho ukažte přátelům na Facebooku [4] . Rozšiřujte informace, nato jsou přece tu!
Soukromé média ovládají podnikatelé spřízněný s politiky a finančníky v každé zemi.
Veřejnoprávní zase ovládají politici podobně jako to bylo před rokem 1989.
A tak objektivní a pravdivé denní zpravodajství a TV společenské, politické, diskusní nemůžeme očekávat od redaktorů a zpravodajů, protože skoro všichni mají přirozený strach před šéfem či vlastníkem médií.
Přišli by o dobré placenou práci a museli by šmátrat po při pase za 400 € měsíčně, pokud by je přijaly, protože dnes vysokoškolský vzdělaný lidé jsou rádi, že mají i tuto práci.
tajny teorie, řeknou hyeny plutokracie a oligarchů v totalitě a diktatuře kapitalismu.
Asi tolik k oficiálním názorotvorných médiím a jejich svobodě a nezávislosti.
Velmi si vážím Ľubomíra Huda a lidí kolem něj v RTVS.
Veřejnoprávní média by měly být konkurencí ve zpravodajství a televizních politických diskusích, konkurencí soukromým TV a rozhlasovým stanicím.
Bohužel Slovensko ještě není právním státem a RTVS ovládají přes manažera a jeho podřízených vedoucích pracovníků politici z NR SR.
Oficiální hlavních médií velmi dobře plní svůj účel jen na Islandu a ve Švýcarsku i v zahraničních komentářích a událostech
a zčásti i v Německu či v České republice pokud jde o domácí zpravodajství a diskusní politické pořady s politiky, finančníky a občany.
Přidej příspěvek do fóra
Prosím diskutujících, aby nepoužívali vulgarismy a dodržovali kulturu diskuse . Děkuji. (Admin)