Jaké změny přináší novela zákona o dani z přidané hodnoty – Webnoviny.sk

Novela zákona o dani z přidané hodnoty zavádí významné změny, které by měly pomoci odstraňovat nelegální aktivity podnikatelských subjektů. Novela nabyla účinnosti 1. 10. 2012.

Nové fakturační pravidla vstupují v platnost od 1. 1. 2013 a od 1. 1. 2014 se zavádí samovyměření při dovozu zboží ze třetích států. Článek se zaměřuje pouze na změny účinné od 1. 10. 2012.

Plátcem DPH se stává i osoba povinná k dani, která dodá stavbu, její část nebo stavební pozemek nebo přijme platbu před jejich dodáním , a to tím dnem, který nastane dříve, pokud se z dodání má dosáhnout registrační práh obratu (částka 49 790 €). Osvobození od daně nastává při prodeji za podmínky, že uplynutí 5 let od první kolaudace nebo ode dne prvního užívání stavby.

Jistota na daň

Představuje povinnost žadatele o registraci pro daň z přidané hodnoty jjistotu na daň složením peněžních prostředků na účet daňového úřadu nebo bankovní zárukou poskytnutou bankou bez výhrad na dobu 12 měsíců v prospěch daňového úřadu ve výši požadované jistoty.

Jistota se skládá, pokud:

• žadatel fyzická osoba nebo jednatel nebo společník žadatele právnické osoby působil jako jednatel nebo společník ve společnosti, která:
  • má v době registrace daňové nedoplatky (1 000 € a více), které ke dni podání žádosti o registraci pro daň nebyly zaplaceny nebo
  • jí byla zrušena registrace z důvodu, že plátce nevykonává nebo přestal vykonávat podnikání nebo opakovaně v kalendářním roce nesplní povinnosti (např. nepodává daňové přiznání, nezaplatí vlastní daňovou povinnost, opakovaně není zastižení na adrese sídla, místa podnikání a ani na adrese provozovny nebo opakovaně porušuje povinnosti při daňové kontrole) a skutečnosti, které jsou důvodem pro zrušení registrace pro daň nastaly v období, ve kterém tato fyzická osoba byla jednatelem nebo společníkem této právnické osoby,

• žadatel neuskutečňuje v době podání žádosti o registraci dodání zboží nebo služeb, ale vykonává jen přípravnou činnost na podnikání.

Částka jistoty

Výšku jistoty na daň určí žadateli o registraci daňový úřad rozhodnutím ve výši od 1 000 EUR do 500 000 EUR . Lhůta pro složení určené jistoty na daň je 20 dnů od doručení rozhodnutí daňového úřadu. Jistota na daň ^[1] se použije na úhradu nedoplatku na dani, který vznikl po zaregistrování povinné osoby za plátce. Pokud jistota na daň nebyla použita na úhradu nedoplatku na dani do 12 měsíců ode dne složení jistoty, daňový úřad ji má povinnost vrátit do 30 dnů ode dne uplynutí těchto 12 měsíců.

Zpřísnění podmínek prokázání osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu

Zavádí se povinnost potvrzování přijetí zboží zahraničním odběratelem, pokud přepravu provádí třetí osoba (přepravní doklad CMR nebo jiný doklad). Pokud přepravu provede samotný dodavatel nebo samotný odběratel, potvrzení musí obsahovat například identifikaci odběratele, množství a druh zboží, adresu místa a datum převzetí zboží nebo ukončení přepravy, identifikaci řidiče a vozidla.

Zabezpečení daně při osvobozeném dovozu zboží ze třetích zemí

Celní úřad může žádat před propuštěním zboží do volného oběhu zabezpečení daně. Zajištění daně je povinna složit osoba, která by byla povinna platit daň, pokud by uplatněno osvobození od daně. Výše jistoty je stejná jako daň, kterou by byla tato osoba povinna platit v případě neuplatnění osvobození od daně.

Celní úřad vydá rozhodnutí, ve kterém určí výši zabezpečení daně a lhůtu pro její zaplacení. Zajištění daně se může realizovat složením peněžních prostředků na účet celního úřadu nebo bankovní zárukou poskytnutou bankou bez výhrad. Pokud povinná osoba nesloží zajištění daně, celní úřad osvobození od daně nepoužije.

Zajištění daně celní úřad uvolní do 10 dnů od předložení důkazu o tem, že přeprava zboží skončila v jiném členském státě. Důkazem je doklad o převzetí zboží příjemcem v jiném členském státě, který musí obsahovat např. identifikační údaje odběratele, množství a druh zboží, místo a datum převzetí zboží nebo místo a datum ukončení přepravy, identifikaci fyzické osoby, která zboží převzala s jejím podpisem a identifikační údaje o vozidle, kterým se uskutečnila přeprava zboží. V případě pochybností o správnosti předloženého dokladu celní úřad prověřuje jeho pravdivost u finančního orgánu v příslušném státě.