Společnost REMA a.s. je počtem členů největší z kolektivních organizací, které pro výrobce a dovozce elektrozařízení zajišťují plnění povinností vyplývajících z regulací trhu s odpady. O fungování kolektivní organizace REMA a problémech vyplývajících ze současné legislativy jsme hovořili s výkonným ředitelem REMA, as Josefem Kozáků. Rozhovor vyšel v měsíčníku Odpadové hospodářství v únoru 2012.
Jozef Kozák
REMA vznikla jako akciová společnost založená povinnými osobami sdruženými v profesních sdruženích výrobců a dovozců některých elektrozařízení ADAT a ITAS. Zavázali se všichni členové sdružení stát se při vzniku klienty REMA?
Pro ně to byla spíše nabídka. Řekli jsme jim, že povinnosti, které jim vyplývají již od roku 2001, se od roku 2005 dají řešit kolektivně a my, protože jsme založení profesními sdruženími, tím chceme pro ně poskytnout záruku efektivnosti a transparentnosti. Byla to také pro ně příležitost platit výrazně méně než do Recyklačního fondu, jehož úkolem ani není plnit limity zhodnocení.
Takže existují i případy, že někteří členové zakládajících profesních sdružení nejsou Vašimi klienty a naopkdyž.
Samozřejmě. Drtivá většina je klientům REMA, ale jsou i tací, kteří dále platí do Recyklačního fondu, nebo jsou klienty jiné kolektivní organizace. Naop když, mnozí klienti REMA jsou i tací, kteří nejsou členy ADAT-u a ITAS-u, našich zakladatelských asociací. Máme kolem 450 klientů, zatímco naši zakladatelé mají spolu do sto členů.
V roce 2009 se změnil zákon o odpadech a podle nového znění musí být kolektivní organizace založená nejméně jedním výrobcem elektrozařízení. Jak se k tomu staví REMA?
My jsme vznikly v roce 2005. Zákon nemůže platit zpětně. Vnímáme to i t když, že ve skutečnosti jsme založení ještě větším počtem výrobců a dovozců jako kdokoliv j jiný, protože naši zakladatelé jsou všichni výrobci a dovozci sdružení v ITAS-e a ADAT-e
V roce 2009 však vznikla i kolektivní organizaci AWES.
Ano. Firma je založena jedjjjjjiným výrobcem. Nevyvíjí žádnou aktivitu. Vznikla tak trochu jako protest proti této změně zákona, kterou považujeme za nesmyslnou. Považujeme ji však i jako „pojistku“ pro případ dalších změn v zákoně.
Ing. Jozef Kozák (34)
Vystudoval Ekonomickou univerzitu v Bratislavě, absolvoval také několik studijních pobytů v zahraničí.
Po skončení školy působil rok ve Španělsku a dva roky jako projektový manažer v agentuře SARIO.
Další dva roky pracoval v pozici Business Developer ve společnosti HOLCIM. Od roku 2009 je výkonným ředitelem ve společnosti REMA, as
REMA deklaruje neziskovost své činnosti, zároveň jste však akciovou společností, jejímž smyslem je produkovat zisk. Není v tem rozpor?
Akciovou společností jsme zejména proto, že AKCIOVKA má velmi precizně účetnictví a finanční dokumentaci, včetně kontroly auditora. Zakladatelé vycházeli při vzniku kolektivní organizace ze zájmu, aby tato činnost byla Čo nejtransparentnější. A nakonec tato forma je naším zakladatelem nejbližší, nejvíce jí rozumějí.
Čo se týče neziskovosti, myslíme si, že by nebylo správné, aby z těchto plateb vznikal zisk. Koho zisk by to byl? My bychem ho zdaňovaly a vrátili výrobcům a dovozcům v dividendách, snížený po odečtení daně. K tomu, abychem mohli vytvářet zisk, bychem od nich museli ptát více. Naším cílem není maximalizace zisku.
VÝDAJE
Přejděme k ekonomice. Čo tvoří výdajový koláč kolektivní organizace?
Jsou to čtyři hlavní položky: sběr, přeprava, zpracování a režie.
Jak celý systém funguje?
Samotný sběr si kontrahuje u sběrových společností. Dále nabízíme možnost zpětného odběru prodejnám. Třetí typ zákazníků tvoří tzv.. institucionální odběr. Jsou to například velké firmy, které se nárazově zbavují svých vyřazených elektrozařízení.
Přepravu kontrahuje s firmami, které zajišťují pohyb zboží od místa, kde je elektroodpad sebr ano, ke zpracovateli. Většinou je to přepravní společnost zpracovatele.
U zpracovatelů, tedy přímo v recyklačním podniku, si nakonec objednáváme služby využití a recyklaci.
Foto: Property & Environment
OBCE A SBĚR
Před dvěma lety podepsali kolektivní organizace se Sdružením měst a obcí ČR memorandum o spolupráci, jehož cílem bylo zejména zajistit požadavek obcí, aby kolektivní organizace převzali z obcí všechen sebrAno elektroodpad. Daří se tento závazek splnit?
Ano, odpad v obcích nezbývá nevyzbieraný.
Jak může fungovat společný závazek kolektivních organizací v tržním prostředí, ve kterém se například sklízecí společnosti rozhodují o předání vysbíraného zboží na základě nejlepší ceny?
Na regulovaném trhu třeba stanovit některá regulovaná pravidla a nepopíráme, že systém potřebuje ještě několik vylepšení. Podle nás by měla vznikla platforma, která by určovala povinným osobám a kolektivním organizacím podle jejich podílu na trhu, kde a od koho má převzít odpad. Cena pro ty, kteří elektroodpad zozberali, by měla být jednotná.
Takže státem diktovaná cena.
Bohužel, v tomto směru momentálně nevidíme lepší řešení.
Pokud odebíráte veškerý odpad od obcí resp. zberoviek, pak je přirozené, že podobný zájem – tedy provádět sběr a požadovat jeho proplacení, včetně zpracování – může projevit i samotný zpracovatel.
Nemáme problém s tím, pokud je zpracovatel zároveň zberovkou. Odpad mu převezmeme. Podobně jako u každé sklizňové společnosti však chceme odpad převzít a rozhodnout o tem, kdo ho následně přepraví a kdo zpracuje. Odpovědnost za zhodnocení neseme podle zákona my. Máme však problém is tím, pokud zákon umožňuje zpracovateli být zároveň průkopníkem odpadu od zberoviek.
Proč? Požadujete, aby zákon měl dvojí metr na zberovky?