06.06.2012 | 08:15 BRATISLAVA – „Každý má právo vyslovit svůj názor, ale slizký donašeče či intrikující patolízalové faulují zezadu a zákeřně. Zejména po neúspěšném výsledku se cítí jako ryba ve vodě … Jsem však optimista a věřím, že národními sporty všech Slováků i nadále zůstanou fotbal i hokej, ne pomluvy a závist. „
„Stále se divím tomu, kdo každý je ve VIP-ce, že jsou tam lidé, kteří do klubu nepřinášejí ani cent, od klubu mají vstupenku zdarma, nají se tam a ještě mají tendenci kopat do mužstva a do trnavského fotbalu. Věřím, že se to změní, „řekl v nedávném interview pro deník Sport Pavel Hoftych.
Ani nevíte, jak mi trenér trnavského Spartaku nahrál na smeč. Už dříve jsem totiž shodou okolností napsal článek právě na tuto kontroverzní téma, ale s jeho zasláním redakci jsem dlouho váhal. Myslel jsem, že takový názor sdílím sám a že pro vendetty nemá význam poukazovat na některých uhundraných parazitů. Potopené husy jsou někdy nevyspytateľnejšie než bojová plemena psů.
Velká politika se dělá v zákulisí. I ta fotbalová. Proto zejména VIP-prostory jsou místem, kde se před, během i po zápase vášnivě diskutuje, hodnotí, analyzuje. Při švédských stolech se grupu nejvíce Mourinhovi, Guardioly zda Fergusonem na jeden metr čtvereční. Fotbalu u nás rozumí každý. Nekonečné diskuse o taktice, sestavě zda verdiktech černokněžníků jsou neodmyslitelnou součástí diváckého folklóru. A tak to má být, debatní kroužky mají své neodmyslitelné kouzlo.
Zarážející a smutné na tem je však to, že příležitost zalíbit se majiteli či mecenáši klubu využívá množství pijavic s charakterem jako ementál. Určitě znáte ty typy lidí, kterým trčí ze šéfovi zadku jen boty – vyžírkovia, rozumbradovia, vševědko. Pasují se do role najfundovanejších metodikou a jsou největším zlem. My Slováci jsme totiž takoví, že si závidíme i pěkné běhemí na sousedově pohřbu.
Mnozí „odborníci“ s patentem na rozum viděli fotbal pouze z rychlíku, ale v rozporu s dobrými mravy se nalepí na snadno ovlivnitelných majitelů klubů . Ve snaze zalíškat se papoušci to, Čo chtějí nejvyšší slyšet. Na všechno jim přitakává jako hlavou kyvkajúci pes za zadním oknem auta, přiléváme olej do ohně, popichují k invektivy na všech aktérů. Pokrytecky se tváří nevinně jako Richterem bakalářský diplem. Nevědí, zda nechtějí vědět, že konstruktivní kritika se dá prezentovat i korektním způsobem.
Každý má právo vyslovit svůj názor, ale slizký donašeče či intrikující patolízalové faulují zezadu a zákeřně. Zejména po neúspěšném výsledku se cítí jako ryba ve vodě.
Ve snaze sami sebe postavit do dobrého světla kopou do trenérů a hráčů, aby mohli profitovat z drobty držitele přízně. Jejich poznávacím znamením je vlezlost a podmostová kultura. Podrážejí se zlým úmyslem, účelově a zištně.
Plevel vytrhl a znovu naroste. Jsem však optimista a věřím, že národními sporty všech Slováků i nadále zůstanou fotbal i hokej, ne pomluvy a závist.