Podstatnou témou diskusií na nedávnej konferencii SPX se stal návrh regulačnej politiky (RP) pro obdobie roků 2017 – 2021. Přes tomu, že finálny návrh RP[1] regulačný úrad predstavil až o pár dní nedřív – v pripomienkovem konaní je jen do 31. decembra, většina cieľů, priorít a zámerů byla veľkej časti subjektů na trhu s energiami známa už dopředu z pracovných verzií dokumentu.
Vlastimil Tomašovič ze Slovenských elektrární kritizoval, že regulátor oficiálne MPK posadil do vánočního času. „Predpokladám, že se nebude chciet seriózne zaoberat našimi pripomienkami a mám trochu obavy, jak dopadne oficiálne pripomienkovane. Na druhej strane, možno není ani tak dôležitá regulačná politika. Podstatný bude obsah vykonávacej vyhlášky a ako budou zámery regulátora pretavené do jednotlivých opatrení,“ dodal.
Predseda predstavenstva OKTE Michal Cabala souhlasil, že důležité bude jak se hlavné tézy této kvázi „energetickej ústavy“ prejavia v primárnej, sekundárnej i terciárnej legislatíve, pravidlách trhu a aplikačnej praxi. Též pripomenul, že majetok velkých sieťových spoločností je zafixovaný od roku 2007. „Podle vyhlásení regulátora by malo dôjst budouci rok k velikému tresku, co se týka ich ocenenia,“ podčiarkol s tím, že budouci rok bude navíc volebný.
Dodávka energií
Cenová regulácia při malých podnikoch je v princípe nezmysel, zhodli se dodávatelia energií. Zároveň priznali, že cielit svoje úsilie na segment s tak malou spotřebou a „vyzobávať“ regulovanú čast malých podniků je velmi ťažké.
Pro prípadné zrušenie regulácie koncových cen je potřebné v primárnej legislatíve – zákone stanovit podmínky toho, co je liberalizovaný trh a též to, že po ich splnení se bude môct od nej upustit. „Není to otázka na najbližšie obdobie. Obávam sa, že súčasný stav se zakonzervuje na Dalších 5 roků. Ale privítali by sme vytýčenie ciele, kdy se to zmení, resp. kdy by sme aspoň nejakých zákazníků z danej skupiny vybrali,“ uviedol Ivan Weiss ze spoločnosti SPP.
Za zbytečné považujú dodávatelia taktéž rámcové obchodné podmínky, které podle nich bránia súťaži na trhu a rozlíšeniu jednotlivých dodavatelů v očiach zákazníka, či celoplošný mechanizmus dodavatela poslednej inštancie, který se vzťahuje i na veľkoodběratele energií. Z oficiálneho návrhu RP vypadla idea, aby úrad určil tzv. etický kódex dodavatelů energií. Panelisti z radů dodavatelů se na diskusii zhodli, že by šlo o Další zbytečný krok smerem k centralizácii, takže ich združenie etický kódex už zaviedlo a členovia se zaviazali ho dodržiavat.
„Pozitívne vnímame snahu podporit zavádzanie inteligentných meracích systémů,“ uviedla Martina Babelová ze spoločnosti Magna Energia. Praktické využitie novej technológie by se též konečne malo zohlednit v podobe novej tarifnej štruktúry t když, aby sazby motivovali odběratele k zvyšovaniu úspor a znižovaniu nákladů na elektrinu.
Distribúcia a prenos elektriny
Babelová kladne ohodnotila i návrh vytvorit predpoklady a postupne realizovat jednotnú tarifnú štruktúru za distribúciu v rámci celého územia Slovenska. Dnes si totiž každý regionálny distribútor vyberá spomezi všech definovaných skupín a sám rozhoduje, či ponúkne pät nebo osem distribučných sadzieb. „Pôsobíme ve všech regiónoch a znížilo by to byrokratickú záťaž,“ pridal se Igor Nagy, konatel spoločnosti ČEZ Slovensko.
V oficiálnem návrhu regulačnej politiky se už přitem spomína i ciel vytvorit podmínky pro zjednotenie distribučných poplatků na časti vymedzeného územia (jednotná cena distribúcie na celem území SR). Ladislav Gunčaga ze spoločnosti ZSE však během diskusie upozornil, že když bude zachovaný price cap a primeraný zisk se bude odvíjat od súčinu hodnôt WACC x RAB (t.j. vážená miera nákladů na kapitál x regulovaná báza aktív), rovnaké ceny trojici regionálnych distribútorů nevyjdú.
Mnoho otázok vyvolal i návrh uplatňovania jednozložkovej ceny za prenos, která by se měla vzťahovat na hodnotu technického dimenzovania pripojenia, určenú v zmluve o pripojení do prenosovej sústavy. Taktéž se v návrhu RP uvádí, že budou vytvořené podmínky pro uplatňovanenídnozložkovej ceny za distribúciu. Hoci by to mohlo být pozitívne, otázkou je nastaveneníj výšky. „Filozoficky to nemusí být zlý nápad,“ poznamenal Vlastimil Tomašovič. „Zákazníka však bude zaujímat či vůči súčasnému systému zaplatí menej, resp. či svojim správaním umí ovlivnit výšku tohto poplatku.“ Práve tím, že ve variabilnej zložke se zohledňuje spotřeba odběratele, zástupkyňa spoločnosti Magna Energia by dřív byla za zachovanie súčasnej dvojzložkovej ceny.
Podle zástupcu ZSE by prevádzkovatel sústavy při novem systéme znášal menšie riziko, že nevyberie financie přes variabilnú zložku. „Když se uspokojí s menším, ale stejným výnosem podle porekadla lepší vrabec v hrsti jak holub na streche, malo by to i pozitívny efekt na koncové ceny,“ uviedol Gunčaga.
Jaroslav Kubinec ze spoločnosti SEPS návrh jednozložkovej ceny podporil: „Bylo by to jednoduší, čistejšie a netlačili by sme neustále před sebou korekcie.“
Centrálny výkup OZE/VÚKVET
Návrh vytvorit podmínky na zriadenenídnotného výkupcu elektriny (tzv. JVE) z obnoviteľných zdrojů energie a vysoko účinnou kombinovanou výrobou, který se nachádza v návrhu RP vítajú hlavně regionálni distribútori, kteří dnes tento proces realizujú. Podle Gunčagu by mal být nový JVE též centrálnym platcem doplatku a prejst by naň měla i podpora formou převzetí zodpovednosti za odchýlku výrobcu takejto elektriny. Na distribútoroch by tak zostalo jen prednostné pripojenie takýchto zdrojů.
Zástupca ČEZ Slovensko podčiarkol, že téma tu už rezonuje dlhé roky, stále ale není jasné než a čím se budeme na Slovensku inšpirovat a chýba jasný popis alternatívy vůči trojici dnešných výkupců. Navíc, samotné distribučky tvrdia, že jde o deficitný biznis rámcovo ve výšce 150 miliónů eur ročne, který niekomu nabízíjú.
Hoci v RP není přímo menované OKTE, takřka všichni hráči na trhu implicitne predpokladají, že novú rolu prevezme. Michal Cabala uviedol, že se robilo už mnoho analýz a vymyslelo viacero modelů, rámec je však treba nastavit udržateľne. Problém nevidí s elektrinou jak takou, ale s administráciou doplatku a též vníma veliké kreditné riziká. „Ne sme prevádzkovatel distribučnej sústavy s majetkem v rádoch desiatok miliónů eur, aby sme si mohli půjčívat peníze,“ podotkol.
Podpora OZE a uhlia přes TPS
Diskutujúci se vyjadrili i k téme výšky tarify za prevádzkovanie systému pro rok 2016, při které cenové konaneníště stále prebieha. Vzhledem na blížiace se voľby, zvýšenie TPS velmi neočakávajú, takže by to viedlo k zvýšeniu koncovej ceny elektriny. Důvody na úpravu přitem vidia viacerí.
Zástupca Slovenských elektrární potvrdil, že čast TPS pro Nováky, prostřednictvím které se dotuje výroba elektriny z domáceho uhlia a stanovuje se podle množstva koncovej spotřeby, se pro budouci rok nezmení, hoci se o to u regulátora pokúšali. Úrad ji na základe platného rozhodnutia zachoval na úrovni 4,4337 €/MWh. Ladislav Gunčaga ze ZSE však upozornil, že náklady SE, které úrad pro tento rok zohlednil boli okolo 90 mil. eur, přičemž pro rok 2016 je to víc, približne 93 mil. eur (pozn. red.: při zachovaní jednotkovej ceny TPS pro Nováky je to dôsledok väčšieho objemu koncovej spotřeby, přes kterou se příspěvek vyberá).
Hlavnú čast v TPS tvorí podpora výroby elektriny z obnoviteľných zdrojů a vysoko účinnou kogeneráciou. Tomašovič zdôraznil, že pokles ceny na straty pro rok 2016 o približne 10 eur se musí prejavit zvýšením doplatku. „Když úrad zachová TPS na rovnakej úrovni 21,82eur, tak nás niekde klame a ide o predvolebný ťah. Osobne si myslím, že táto cena je neudržateľná. Měla by být nad 25 eurami,“ uviedol. Panelisti pripomenuli i tohtoročné nevyplacení podpory časti výrobcem, kteří si však už pravdepodobne pro budouci rok povinnosti splnit nezabudli. Vyplatit tak bude treba pôvodný balík peňazí plus pripočítat podporu pro novo pripojené, resp. rekonštruované zdroje.
„Náklady na podporu OZE a KVET pôjdu hore, ale TPS nemusí. Některé náklady ostatnú skryté v korekciách,“ poznamenal v této súvislosti Gunčaga.
Igor Nagy i na základe precedensu s neočakávaným zvýšením TPS uprostred augusta 2014 podotkol, že od januára by se mohla TPS zvýšit jen mierne a nedřív po voľbách výraznejšie.
Zásadná je reforma systému podpory OZE/VÚKVET, zohlednit bude treba napríklad klesajúcu spotřebu elektriny, co je menovatel vstupujúci do výpočtu tarify. Panelisti predstavili několik návrhů. Čast případně celé náklady by se mohli presunút do formy dane. Využit by se mohli i příjmy z predaja povoleniek CO2. „Existujú mnohé možnosti, ale na toto je i úrad krátky. Dohoda by musela vzniknút niekde vyššie. Priestor určite je, jen vôle asi nie,“ uzavrel Tomašovič.
Plynárenstvo
Konferencia kedysi venovaná jen elektroenergetike v posledních rokoch prirodzene integruje i diskusie o plyne, nakolik většina obchodníků se už dnes venuje obem komoditám.
„Segment plynu se zdá být jednoduchý, stále riešime jen problémy při elektrine,“ skonštatoval Igor Nagy z ČEZ Slovensko. Podle Ivana Weissa z SPP to vyplýva i z podstatne jednoduchšej štruktúry koncovej ceny, která se skladá z obchodnej, distribučnej a přepravnej zložky. „Máme priestor vymysliet ještě několik Dalších zložiek,“ poznamenal.
Tou by mohlo být potenciálne zriadenie nezávislého operátora trhu s plynem. Jedným z cieľů a priorít RP je totiž vytvárat nové pravidlá pro obchodné vyvažovanie přepravnej a distribučnej sítě s cieľem zabezpečit, aby systém obchodného vyvažovania zabraňoval špekulatívnemu správaniu účastníků trhu a súčasne ich efektívne motivoval k dodržiavaniu rovnováhy mezi množstvem plynu vstupujúcim a odoberaným ze sítě. V súvislosti s touto témou RP definuje tyto kroky:
- v spolupráci s účastníkmi trhu spracovat podmínky pro zmenu systému platieb za odchýlky v plynárenstve,
- prehodnotit funkčnost aktuálneho operátora trhu s plynem v SR, kterým je v súčasnosti prevádzkovatel distribučnej sítě SPP – distribúcia,
- zabezpečit zodpovednost za obchodné vyvažovanie sietí na nezávislého operátora trhu i s využitím možností přepravných, distribučných kapacít a akumulácie plynu,
- legislatívne upravit jeho zriadenie, činnost, práva a povinnosti a taktéž kontrolu.
Jerguš Vopálenský z SPP – Distribúcie uviedol, že prehodnoteniu pravidiel obchodného vyvažovania se nebránia, napokon tie súčasné jsou už svojím způsobem prežité. Prijímanie legislatívnych kroků k zriadeniu nezávislého operátora trhu s plynem ale považuje za predčasné. „Najprv se treba pozriet či ho Slovensko vůbec potřebuje, spravit komplexnú cost benefit analýzu a zistit, aké by boli jeho prínosy pro slovenský trh,“ uviedol. „Otázkou by boli náklady na jeho zriadenie a či by to koncovým odběratelům prinieslo nejakú úsporu.“
Dodal, že chápe jeho existenciu v ČR, kde je multiplita prevádzkovateľů distribučných sietí, nebo v Rakúsku, kde je dokonca viacero prevádzkovateľů přepravných sietí, a operátor trhu s plynem je tak jednotiacim subjektem. Na slovenskem trhu s jedným přepravcem i distribútorem plynu by to však podle Vopálenského byl „subjekt navíc, který by robil poštára a posúval by informace“.
V oblasti plynárenstva se nultý variant a oficiálny návrh RP líšia jen minimálne, doterajšie pripomienky vybraných subjektů tak úrad zrejme nebral do úvahy. Novinkou však je návrh, že úrad bude (obdobne jak při elektroenergetike) vytvárat podmínky pro zavedenenídnozložkovej ceny za distribúciu, resp. taríf s väčšou váhou na fixnú čast ceny, nakolik prevažná čast nákladů prevádzkovatele distribučnej sítě je fixného charakteru.
Jesenná konferencia SPX 2015 se konala 10.-11. decembra 2015 v Podbanskem. Portál energia.sk byl mediálnym partnerem podujatia.
© energia.sk, Foto: SPX
References
- ^ Opens external link in new window (lt.justice.gů.sk)