Na pomezí české a německé hranice se nacházejí dvě vesničky – z české strany je to Železná Ruda – Alžbětin, z Nemčko přiléhá hranici Bajernský Eisenstein. I když místní část Železné Rudy tvoří jen několik domů, osada má svou vlastní železniční stanici. Společnou s německou vesničkou.
Stanice obou dopravních společností operujících na jednotlivých územích se nacházejí v jedné budově, jejíž středem prochází státní hranice jako nůž zapíchnutý do másla. Kuriózní nápisy či kameny upozorňující na státní hranici zdobí stanici dodnes, ale ne vždy byl pohled na hranici takový úsměvný.
Budova stanice byla postavena v roce 1877 na objednávku Plzensko-Brezenskej dráhy, což byla privátní železniční přepravní společnost v Rakousko-Uhersku. Ta spojovala území dnešní České republiky s územím Německa právě přes stanici dnešního Alžbětin, s napojením na hlavní železniční tratě v Německu.
První problémy ve stanici nastaly v druhé polovině 30. let, kdy se začalo budovat opevnění před případným vpádem nacistického Německa do Československa. Tehdy stanice na delší dobu – až do skončení druhé světové války – ukončila svou činnost. Na krátkou chvilku ji obnovili po válce, ale ne na dlouho. To už se totiž východ a západ začali k sobě obracet zády, což samozřejmě značilo brzy nepříznivé dopady na tuto hranicí rozdělenou stanici.Protože stanice je příliš malá na to, aby se v ní pomestili socialisté i kapitalisté, Československo se rozhodlo, že Alžěbtín využívat nebude a do stanice se nastěhovala pohraniční stráž. Kolejnice se poprekladali obrovskými pražci, aby se zabránilo možnému průjezdu. Němci stanici během celých čtyř desítek let bez problémů na své polovině využívali.
Po pádu režimu v Československu došlo k obnovení stanice a nakonec ik sprejazdeniu tratě. Po vstupu České republiky do Evropské unie a následně do schengenského prostoru zůstali v stanici už jen hraniční symboly, jako tabule a kameny, které připomínají kuriózní stavbě její bohatou mezinárodní historii.