Všeobecné obchodní podmínky (VOP) se využívají nejen ve vztazích mezi podnikateli, ale i ve vztazích mezi podnikateli a spotřebiteli.
Stejně jako v případě „běžných“ smluvních vztahů, v rámci kterých spotřebitelé požívají v porovnání s podnikateli zvýšenou právní ochranu, iv případě smluv uzavíraných na dálku je třeba rozlišovat, jakou povahu bude mít smluvní partner.
Při uzavírání smluv strany často využívají tzv.. všeobecné obchodní podmínky („VOP“). VOP představují dokument, kterým se určuje část obsahu smlouvy. VOP mohou být zpracovány buď různými odbornými nebo zájmovými organizacemi (takové VOP se využívají zejména v mezinárodním obchodním styku – např.. Incoterms vypracované Mezinárodní obchodní komorou), nebo přímo stranami, resp. jednou z nich. Ve druhém z uvedených případů je podmínkou, aby takové obchodní podmínky byly známé oběma stranám uzavírajícím smlouvu, resp. aby byly přiloženy k návrhu smlouvy.
Povaha stran
Vzhledem k narůstající trend uzavírání smluv na dálku (prostřednictvím prostředků komunikace jako adresovaný či neadresných dopis, nabídkový katalog, inzerce, telefon, elektronická pošta apod.). je přirozené, že VOP si našly své nezastupitelné místo při prodeji zboží či poskytování služeb prostřednictvím internetu.
VOP se přitem využívají nejen ve vztazích mezi podnikateli, ale i ve vztazích mezi podnikateli a spotřebiteli. Stejně jako v případě „běžných“ smluvních vztahů, v rámci kterých spotřebitelé požívají v porovnání s podnikateli zvýšenou právní ochranu, iv případě smluv uzavíraných na dálku je třeba rozlišovat, jakou povahu bude mít smluvní partner.
VOP mohou obsahovat i návrh na uzavření smlouvy
V případě, že druhá strana je podnikatel, je situace o něco flexibilnější. Nejdůležitější podmínkou je, aby došlo k platnému uzavření smlouvy. V případě uzavírání smlouvy přes internet se přitem nejedná pouze o dostatečné určení předmětu závazků stran, ale také o dodržení požadavků na samotný proces uzavření smlouvy.
Obdobně jako v případě uzavírání smlouvy v listinné podobě, také v tomto případě musí jedna strana udělat řádný návrh na uzavření smlouvy a druhá strana musí tento návrh přijmout. Návrh na uzavření smlouvy přitem musí být určen jedné nebo více určitým osobám – pokud se tedy smlouva uzavírá např.. prostřednictvím registrace na určité webové stránce, jejíž součástí je akceptace VOP, ve VOP je vhodné uvést, že představují návrh na uzavření smlouvy, který je určen konkrétnímu žadateli se subjektu, přičemž registrací subjekt tento návrh přijímá; akceptace VOP by přitem měla být podmínkou registrace.
Dalším aspektem je, že akceptace návrhu by měla být prokazatelná. V praxi se osvědčil zejména postup, kdy se určitý subjekt nejprve zaregistruje na webové stránce, v rámci registrace akceptuje VOP, následně mu je doručen potvrzovací e-mail obsahující znění VOP a akceptační link, přičemž po kliknutí na daný link se smlouva považuje za uzavřenou. Toto řešení poskytne oběma stranám dostatečnou právní jjistotu v souvislosti s procesem uzavření smlouvy a jejím obsahem a zároveň není po technické stránce nepřiměřeně náročné.
Písemná forma
Zároveň však třeba poukázat na skutečnost, že takový proces uzavření smlouvy nemusí být vždy vhodný. Jedná se zejména o smluvní vztahy, které pod sankcí neplatnosti vyžadují písemnou formu. Přestože podle některých názorů lze za určitěch okolností i smlouvu uzavřenou výše uvedeným způsobem považovat za uzavřenou „písemně“, v případě vzniku sporu bude rozhodující vždy právní názor soudu.
Tento problém v praxi nejčastěji vzniká v případě různých softwarových řešení nabízených přes internet – tyto produkty mají vždy povahu autorských děl, a tedy na to, aby jejich druhá strana mohla používat, se vyžaduje udělení tzv.. licence. Slovenský autorský zákon přitem dlouhodobě podmiňoval platnost licenční smlouvy písemnou formou.
Uvedený nedostatek právní úpravy však vyřeší novela slovenského autorského zákona účinná od 1.11.2013, podle níž se písemná forma bude (obdobně jako v České republice) vyžadovat pouze v případě tzv.. výhradní licence; nevýhradní licence tedy bude moci být udělena i jinak než písemně.
VOP a spotřebitelé
U spotřebitelů je situace mírně odlišná. Kromě obecných požadavků na uzavření smlouvy (proces uzavření, dostatečné vymezení předmětu smlouvy) se jedná také o zvláštní požadavky vyplývající z předpisů na ochranu spotřebitele. VOP by v takovém případě měli reflektovat především požadavky stanovené zákonem o ochraně spotřebitele při podomním a zásilkovém prodeji.
Ve smyslu uvedeného právního předpisu je prodávající povinen před uzavřením smlouvy současně s nabídkou zboží nebo služby spotřebiteli sdělit:
Osobní údaje
V souvislosti se spotřebiteli netřeba zapomínat ani na problematiku ochrany osobních údajů. Zatímco v případě smluvního vztahu s podnikatelem budou zpravidla poskytovány údaje, které nejsou osobními údaji (název, sídlo, IČO a pod.), Resp. které jsou veřejně dostupné (výpis z obchodního rejstříku, výpis ze živnostenského rejstříku), u spotřebitelů zpravidla k poskytnutí osobních údajů dojde.
Výhody VOP
Využívání VOP může mít nesporně mnoho výhod. Hlavní z nich je, že zejména v případě velkého množství smluvních vztahů obdobné povahy (např. mobilní operátoři, banky, e-shopy i.). Umožňují relativně trvalou a jednotnou úpravu těchto vztahů nebo jejich vybraných aspektů. Tím, že velká část obsahu smlouvy je zachycena ve VOP, se rozsah samotného „těla“ smlouvy může zkrátit na nezbytné minimum, případně se mohou využít různé formuláře a pod., Což přispívá k jejich lepší přehlednosti.
Samozřejmě na to, aby byla tato forma úpravy smluvních vztahů považována za výhodnou a populární i druhou stranou (zejména spotřebiteli), měla by být úprava obsažená ve VOP dostatečně srozumitelná, v žádném případě nesmí odporovat obecně závazným právním předpisem nebo jejich obcházet av zájmu zachování právní jistoty obou stran by neměla podléhat častým změnám.
Zdroj: Podnikam.SK