Slovenský plynárenský průmysl oznámil, že se připravuje na prodej dceřiné společnosti „eustream“, která působí jako provozovatel plynárenské přepravní sítě. Případný prodej by se mohl uskutečnit následně poté, Čo vstoupí v platnost nový zákon o energetice a vláda do 1. října 2012 výslovně nerozhodne, že se model vlastnického oddělení nepoužije. V takovém případě bude časové období na sladění reality se zákonem opravdu krátké.
Na druhé straně, za scénář vytvoření nezávislého provozovatele přepravní sítě (model ITO, podle kterého by „eustream“ zůstal i nadále ve skupině SZP) říká více argumentů než ve prospěch vlastnického oddělení. Podívejme se však před tím na formulaci návrhu zákona.
Příslušná stát návrhu zákona o energetice, konkrétně paragraf 50, je z převážné části kopií toho, jak oddělení přepravní sítě chápe Směrnice 2009/73/ES, která je součástí tzv.. třetího energetického balíčku. Ta totiž konstatuje, že se uplatní vlastnické oddělení (ownership unbundling – model OU), ale současně přiznává členským státům možnost výjimky a aplikovat modely ITO nebo ISO. Jjjjjjinými slovy, duch směrnice přednastavíte vlastnické oddělení jako preferovaný scénář, ale s možností uplatnění si výjimky, pokud se předpokládá, že tato více odpovídá zájmům státu a plynárenského sektoru.
Podobný je i duch současného návrhu zákona o energetice, o kterém se jedná na půdě slovenského parlamentu. Paragraf 50 definuje režim vlastnického oddělení. Minulá verze návrhu, kterou předkládal exministr Juraj Miško, na rozdíl od současné předpokládala, že pokud byla přepravní sít v době vstupu zákona v platnost součástí vertikálně integrované firmy, uplatnil by se na ni model ITO. Za jjiných okolností požadoval návrh vlastnické oddělení. Na jednání nové vlády o zákoně se dostala verze, která konstatovala, že pokud k 3. září 2009 vlastnil přepravní sít vertikálně integrovaný podnik, vláda by rozhodla mezi vlastnickým oddělením a modelem ITO. Návrh, který vláda nakonec schválila, předpokládá jako přednastavený model vlastnického oddělení s tím, že vláda má právo do 1. října 2012 určit, že se vlastnické oddělení nepoužije. V takovém případě by to znamenalo aplikaci modelu ITO.
Poslední verze návrhu zákona o energetice se tak nejvíce přibližuje duchu zmíněné směrnice o společných pravidlech pro trh se zemním plynem; jako přednastavený model předpokládá vlastnické oddělení, s možností uplatnění si výjimky (model ITO).
Nedostatkem a velmi vážným problémem jsou však časové lhůty, které jsou de facto nesplnitelné. Je třeba souhlasit s SPP, který tvrdí, že za tři měsíce není možné připravit, zveřejnit, uskutečnit, vyhodnotit veřejnou soutěž a současně zrealizovat transakci s výherním subjektem, navíc vše transparentním a nediskriminačním způsobem. V tomto směru návrh zákona opravdu vytváří právní nejjistotu v tem smyslu, že měsíc po vstupu v platnost nemusí mít firma jjistotu v aplikaci konkrétního modelu av případě neuplatnění modelu ITO nebude mít dostatek času na provedení všech potřebných opatření pro vlastnické oddělení v souladu se zákonnými lhůtami.
realističtější než očekávat vlastnické oddělení, je však předpokládat aplikaci modelu ITO. Nejen proto, že o ITO se jaksi konsensuální diskutovalo od začátku. Je třeba podívat se především na prohlášení současného předsedy vlády Roberta Fica. Ještě jako lídr opozice svolal krátce před volbami tiskovou konferenci k tématu převodu aktiv přepravní sítě z mateřské společnosti SZP na dceřinou společnost eustream. Mimochodem, převod aktiv musí být proveden tak či on když, a to bez ohledu na to, zda se aplikuje vlastnické oddělení nebo model ITO (případně ISO), nebot směrnice i návrh zákona jasně říkají, že vlastník přenosové soustavy musí jednat jako její provozovatel. Robert Fico však opakovaně tvrdil, že Slovenská republika se nesmí vzdát „kontroly nad troubou“, čímž se má na mysli fyzická infrastruktura pro přepravu zemního plynu. Prohlásil také, že jeho vláda přezkoumá možnosti, aby přepravní sít případně odkoupila do státního vlastnictví.
Pokud by se vykonalo vlastnické oddělení, znamenalo by to, že Slovenská republika by „kontrolu nad troubou“ ztratila. A to pro prostý důvod; ve státní kase prostě nejsou peníze, za které by si stát v případě vlastnického oddělení mohl eustream, včetně přenesených aktiv z SZP, dovolit koupit. Novým majitelem by se tak pravděpodobně stal třetí subjekt. A to je scénář, před kterým premiér varoval už před volbami, vášnivou rétorikou na narychlo svolané tiskové konferenci. Vlastnický podíl České republiky v Slovenském plynárenském průmyslu a následně vlastnický podíl SZP v eustream-e jsou jedinou cestou, kterou může mít stát akcionářskou nad přepravní sítí. Pokud si vláda takovou pozici chce zachovat, Čo si podle ne dávných slů Roberta Fica zachovat určitě chce, nemá jinou možnost než model ITO.
Ze strany SZP je pro extrémně krátké časové lhůty velmi prozíravé, pokud se firma začala připravovat i na případnou aplikaci vlastnického oddělení. A to i přesto, že slovenská vláda má na první pohled více důvodů pro uplatnění modelu ITO, než vlastnického oddělení. Pokud by se však předpoklad aplikace ITO ukázal jako nesprávný, bude velmi dobré být připraven. Pro jjistotu a pro hrozbu šibeniční krátkých termínů, které předpokládá současný návrh zákona.