Pošta se orientuje zejména podle směrového čísla, do Tešedíkovo doručila i dopis s neuznaným názvem obce.
BRATISLAVA. Do Tešedíkovo dorazí i listy, na kterých je obec nazvaná Pereda.
Původní název obce si odhlasovali obyvatelé loni v referendu, ale narazil na vládu, která změnu neumožnila [1] se sporným vysvětlením, že název má původ v maďarštině.
Udělali test, zásilka trvala déle
Agentura SITA udělala test – poslala doporučený dopis starostovi TEŠEDÍKOVO Gyula Borsányimu (SMK) na obecní úřad, ale jak název obce napsala namísto TEŠEDÍKOVO Pereda.
Doporučený dopis by měl přijít adresátovi na druhý pracovní den po dni podání. V případě zmíněné zásilky se to nestalo, ale po více než týdnu pošta dopis doručila.
„Mohu potvrdit, že dopis, který jste nám doporučeně poslali, nám doručili na obecní úřad,“ ozval se, podle žádosti v dopise starosta Tešedíkovo Borsányi.
„To jasně dokazuje, že když pošlete obálku z Prahy do Pereda, tak ho najdou, čili vědí, kde to je,“ říká.
Slovenská pošta tvrdí, že pro doručení zásilky není rozhodující, zda je v adrese na listu obec ve státním jazyce. Zásilku nasměrovali podle poštovního směrovacího čísla.
V minulosti bylo problémem Tešedíkovo
Starosta Borsányi říká, že se stává, že do obce dorazí pošta, která má na obálce jen název Pereda.
„V minulosti se stávalo, že rodinní příslušníci se neuměli zkontaktovat poté, Čo byl změněn název obce z Pereda na Tešedíko ve,“ tvrdí.
Takto se s ním spojila jeho vzdálená sestřenice, bylo to už po sametové revoluci.
„Hledali mezi stovkami obcí, kterým byly změněny názvy od roku 1948, a nenašli, pod jakým názvem je Pereda. Tak napsali dopis do Pereda, který byl doručen na místní faru a pan farář se s námi zkontaktoval, „popsal starosta.
Název Tešedíkovo určili obci Pereda, která je v okrese Šale, vyhláškou pověřence vnitra z 11. června 1948.