1.Novinka: zavedení ověřování podpisů
Novela Obchodního zákoníku s účinností od 1. února 2013 zavádí požadavek osvědčení úředního podpisu v následujících případech ohledně změn zapsaných údajů společnosti v obchodním rejstříku:
• rozhodování o zvýšení, snížení základního kapitálu společnosti nebo rozhodování o nepeněžním vkladu do základního kapitálu společníka,
• rozhodování o jmenování , odvolání nebo odměňování jednatelů a prokuristů
• rozhodování o zrušení společnosti nebo o změně právní formy, jestliže to společenská smlouva připouští,
• rozhodování o schválení smlouvy o prodeji podniku nebo smlouvy o prodeji části podniku,
V uvedených případech zákon po novém vyžaduje, aby byl podpis předsedy valné hromady na zápisu z VZ úředně osvědčený. Pokud půjde o společnost s jedním společníkem tzv.. jednoosobovú společnost s ručením omezeným, po novém zavádí úředně osvědčený podpis jediného společníka na jeho rozhodnutí u těchto změnách.
2.Novinka: 60 denní lhůta k plnění peněžitěch závazků, státní orgány ještě méně
Novela Obchodního zákoníku zavedla, že smluvně dohodnutá lhůta pro splnění peněžitého závazku nesmí přesáhnout 60 dní
• od doručení faktury nebo jiného dokladu, nebo
• od plnění věřitelem, nebo
• od následujícího dne po skončení prohlídky, kterou se zjistilo řádné plnění věřitelem (taková prohlídka by neměla uskutečnit později než 30 dní od plnění věřitelem).
Věřitel a dlužník se mohou dohodnout na delší lhůtě splatnosti než 60 dní, avšak tato jejich dohoda nesmí být v hrubém nepoměru k právům a povinnostem z jejich závazkového vztahu.
Pokud jde o případy, kdy dlužník hradí svůj závazek ve splátkách, nebo o případy, pokud jde o spotřebitele, ustanovení upravující lhůtu k plnění peněžitěch závazků se nepoužijí.
Subjekt veřejného práva (orgány územní samosprávy a státní správy) má povinnost splnit svůj peněžitý závazek v kratší lhůtě, a to 30 dní. Dohodou smluvních stran může být lhůta splatnosti prodloužena nejvýše na 60 dnů.
3.Novinka: Paušální náhrada nákladů při vymáhání pohledávky
Podle nových pravidel zavedených novelou Obchodního zákoníku, pokud se dlužník dostane do prodlení se splněním svého peněžitého závazku, věřitel který si řádně splnil své povinnosti, má právo požadovat od dlužníka:
• splnění závazku,
• úroky z prodlení podle nových pravidel
• paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky,
• náhradu škody způsobené prodlením.
Novinka: Smluvní úroky z prodlení – větší ochrana spotřebitele
Obchodní zákoník rozlišuje smluvní a zákonné úroky z prodlení. Přednostně věřitel požaduje smluvní úroky z prodlení, zákonné úroky může uplatnit pouze tehdy, pokud se s dlužníkem nedohol na smluvních úrocích z prodlení. Výše smluvních úroků není limitována, kromě případu, kdy by byl dlužníkem spotřebitel. Tehdy lze dohodnout smluvní úroky maximálně do výše zákonných úroků, jak je uvedeno níže. Výše zákonných úroků závisí na úrokové sazby Evropské centrální banky (ECB) a způsob jejího vyčíslení je upraven v novém nařízení vlády č.21/2013, kterým se prováděnou některá ustanovení Obchodního zákoníku. Věřitel může uplatnit:
• fixní zákonné úroky z prodlení – při stanovení výše úroku bude rozhodující úroková sazba ECB platná k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého závazku, k níž se přičte 9 procentních bodů, nebo
• pohyblivé zákonné úroky z prodlení – namísto fixních úroků z prodlení může věřitel uplatnit úrokovou sazbu ECB platnou k prvnímu dni kalendářního roku během celého tohoto kalendářního pololetí prodlení, ke které přičte 8 procentních bodů. Takový způsob výpočtu úroků je možné použít na celou dobu prodlení.
Novinka: nové nařízení vlády č.21/2013 pro výpočet úroků z prodlení ze smluvních vztahů dle Obchodního zákoníku
Při stanovení zákonných úroků z prodlení se tedy nebude postupovat podle dosavadního nařízení vlády č.. 87/1995 Sb, kterým se provádějí některá ustanovení občanského zákoníku, ale na závazkové vztahy mezi podnikateli v rámci jejich podnikatelské činnosti nebo na vztahy mezi subjektem veřejného práva a podnikatelům při jeho podnikatelské činnosti, se aplikují ustanovení nového nařízení vlády č.21/2013, kterým se provádí Obchodní zákoník. Toto lze uplatnit až po vzniku prodlení po 1.2.2013.
Novinka: Paušální náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky – 40 EUR
Nové nařízení vlády č.21/2013 zavádí uplatnění částky paušálních nákladů, které věřiteli vzniknou při vymáhání své peněžité pohledávky na 40 , – EUR. Na tuto výšku paušální náhrady jako jednorázové čísla nemá vliv jak dlouho trvá prodlení dlužníka se splněním peněžitého závazku. Paušální náhradu nákladů t.j. 40 Euro si může věřitel uplatnit pouze ze závazkových vztahů uzavřených nejdříve 1. února 2013. Paušální náhrada nelze uplatnit za prodlení se splněním závazku, který vznikl před účinností této novely.
4.Novinka: Nové instituty v obchodně-závazkových vztazích.
Novela Obchodního zákoníku nově definovala dva nové právní instituty:
– zneužívající smluvní podmínku a
– nekalou obchodní praxi.
Nový institut: Nekalá smluvní podmínka
Za zneužívající klauzuli bude považovAno jakékoliv ustanovení, které upravuje splatnost peněžitého závazku, sazby úroků z prodlení nebo paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, v hrubém nepoměru k právům a povinnostem věřitele vyplývajícím ze závazkového vztahu, aniž k tomu existoval spravedlivý důvod.
Jak zneužívající klauzule se bude posuzovat například nepřiměřeně dlouhá lhůta splatnosti, nebo nepřiměřeně vysoký až lichvu úrok z prodlení a pod. Ze zákona je vyslovena neplatnost takové zneužívající klauzule.
Nový institut: Nekalá obchodní praxe
Nekalou obchodní praxí se rozumí taková obchodní praxe týkající se splatnosti peněžního závazku, sazby úroků z prodlení nebo paušální náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky, kterou si strany mezi sebou zavedly, přičemž tato praktika zakládá hrubý nepoměr v právech a povinnostech věřitele, aniž by na to existoval spravedlivý důvod. Nekalá obchodní praxe se ze zákona zakazuje.
Pokud v budoucnu v rámci sporu příslušný soud vyhlásí některá ujednání ve smlouvě za zneužívající smluvní podmínku, nebo zakáže používání určité obchodní praktiky v souvislosti s nekalou obchodní praxí, smluvní strana bude povinna zdržet se takového jednání.