Mohlo by se vám zdať prírodzené, že když občan oznámi nezákonný stav (napríklad oznámi nelegálnu skládku odpadu, nelegálny výrub, či jiné poškodzovanie životného prostredia) úradu, který byl spoločností zriadený na ochranu zákonnosti v oznámenej veci, úrad se mu poďakuje a bude ho z vlastnej vôle informovat o průběhu svojho konania v oznámenej veci. Některé úrady to tak naozaj robia, ale ja se Bohužel často stretávam s jjjjjiným prístupem – a to takým, že úrad nejen neinformuje o svojem postupe sám od seba, ale aj po vyžiadaní si informácií spraví všetko preto, aby buď nesprístupnil žádné informace, a když už musí (pokud je k tomu „dotlačený“ odvolacím orgánom či prokuratúrou), sprístupní jen také informace, aby ste se z nich o postupe úradníků dozvedeli co najmenej.
Ukážkovým príkladem toho, jak se dá co nejvíc znepříjemnit život žiadateľovi o informace je postup bývalého Obvodného úradu životného prostredia Galanta, dnes Odboru ochrany životného prostredia na Okresnem úrade Galanta (Dále ho budem označovat jen názvem úrad).
Rok 2011
Od roka 2011 sem úrad upozornil na existenciu niekoľkých desiatok nelegálnych skládok odpadu v okrese Galanta. Spočiatku ma úrad o svojem postupe informoval aspoň čiastočne, většinou však šlo o bezvýznamné informace – posielali mi na vedomie pozvánky, kterými pozývali na konanie zástupců obcí a vlastníků pozemků, či nic nehovoriace rozhodnutia ze zisťovacích konaní, v kterých úrad nic nezistil, no nedřív ma prestal informovat úplne.
S informáciami spomenutými v predchádzajúcem odstavci sem se neuspokojil a v júni 2011 sem požiadal o sprístupnenie informácií o postupe úradu ve veci některých podnetov vo forme oskenovaných kópií dokumentů ze spisů. Úrad mi najprv odpovedal takto:„Spisy, které obsahujú vyžadované informace … Vám dáme k nahliadnutiu na OÚ ŽP Galanta kedykoľvek. Materiál je velmi rozsiahli“ (RNDr. Ivánová, list A2011/003243).
V odpovedi na moje odvolanie vůči této odpovedi se mi prednostka ponúkla, že se mnou osobne zájde do súkromnej firmy FaxCopy, kde si můžem dokumenty nechat oskenovat (a zaplatiť), pretože úrad údajne nemal skener.
„Informace se sprístupňujú bezplatne s výnimkou úhrady ve výšce, která nesmie prekročit výšku materiálnych nákladů spojených se zhotovením kópií, se zadovážením technických nosičů a s odesláním informace žiadateľovi…“
§ 21 ods.1 zákona č. 211/2000 Z. z. o slobodnem prístupe k informáciám
Za materiálne náklady možno považovať napr. náklady na papier, nosiče dát, obálky, poštovné a pod. Úrady si nemůžou určovat cenu svojvoľne, ale mali by mať ceny uvedené v cenníku.
Cena za oskenovanie stanovená prednostkou úradu mala být najprv 0,04 Eura za stranu, ale nedřív ji zvýšila na desaťnásobok (predtým se vraj pomýlila), takže pri údajnem počte 148 dokumentů v spise by bola výsledná suma značná. Není až také důležité, ako k této sume prednostka prišla (firma FaxCopy v tej dobe nemala v cenníku cenu skenovania za stranu, ale skenovanie si účtovala za hodinu), dôležitejšie je, že skenovanie nemožno považovat za materiálne náklady a zrejme preto cenu skenovania nemal v cenníku ani Krajský úrad životného prostredia v Trnave, který stanovil cenník pro všechny okresné úrady v jeho pôsobnosti, teda i pro ten v Galante. Ďalšou možnostou, kterou mi prednostka ponúkla, bylo skopírovanie dokumentů na papier.
Z návrhů prednostky sem neprijal ani jeden, pretože skenovanie bylo nejen predražené (šesťnásobne oproti kopírovaniu), ale i nezákonné a ak by sem pristúpil na kopírovanie, musel by sem i tak všechny dokumenty doma oskenovat, aby sem ich mohol archivovat v počítači, či ich nedřív použit při komunikácií s jjjjjinými úradmi.
Pokúšal sem se teda nájsť iný způsob jak se dopracovat k informáciám. Podle odpovede prednostky totiž spis obsahoval 148 dokumentů a mojím cieľem nebylo zaťažovat úrad zbytečnou prácou. Skúsil sem teda vypýtat si najprv zoznam dokumentů z některých spisů a popis kroků, které úrad v jednotlivých veciach vykonal, aby sem si nedřív mohol pýtat kópie jen těch dokumentů, které ma zaujímali.
Mojím Dalším pokusem bylo požiadanie o sprístupnenie popisu „kroků, které úrad vykonal ohledem mojich podnetů GA02-GA12, které sem na váš úrad poslal od apríla do júna roka 2011, datumy, kdy tyto kroky úrad vykonal a když boli jak výsledok těchto kroků vyhotovené i nejaké dokumenty, žiadam o ich vymenovanie při každem kroku.“
Rok 2012
Úrad mi odpovedal takto:
Nedřív úrad odpovede zdokonalil a nová prednostka mi vysvetlila, co si predstavuje pod výrazmi „krok“ a „dokument“:
Rok 2013
Podobných odpovedí mi prišlo několik, ale ako vidíte, ani z těchto informácií sem se hodně nedozvedel, a tak sem v júni 2013 vyskúšal jiný způsob – požiadal sem o sprístupnenie výstupu z registratúrneho systému úradu, teda informácií o všech dokumentoch, které boli vytvořené úradem nebo prijaté na úrad ve veci nelegálnych skládok odpadu.
„OÚŽP je v zmysle zákona o archívoch a registratúrach povinný evidovat záznamy, které vznikli z jeho činnosti a došlé záznamy a též uchovat registratúry záznam. Preto z registratúrnych záznamů je možné vyselektovat zoznam podle požiadaviek žadatele.“ (z neskoršieho rozhodnutia OÚŽP Trnava)
Najprv (v júni 2013) sem úradu poslal šesť žádostí o sprístupnenie „zoznamu všech dokumentů v spisoch týkajúcich se podnetů oznamujúcich nelegálne skládky v katastri obce … za dobu existencie vašeho úradu“, které se týkali šiestich obcí v okrese Galanta.
Úrad vydal šest rozhodnutí o nesprístupnení informácií, které odůvodňuje takto:
“Od vzniku obvodných úradů životného prostredia se menil registratúrny systém úradů. Došlá pošta byla zapisovaná ručne do spisových denníků bez uvedenia obsahu spisu, následne boli spisy zaznamenané elektronicky v systéme ASU, z kterého výstup není možné vykonat. Súčasný registratúrny sytém úradu neumožňuje vykonat výstup takýchto podnetů, nakolik pod rovnakou registratúrnou značkou jsou zaradené i jiné žádosti a písomnosti.“
a konštatuje, že “nemá k dispozícií požadované informace v takej forme, jak se uvádí v žádosti o sprístupnenie informace”. Mimo rozhodnutia mi prednostka úradu poslala email, z kterého vyberám:
“Pro Vaši informaci uvádíme, že všechny naše písomnosti Vám boli poskytnuté, tunajší úrad ich nemá zostavené t když, jak si to žiadate. Nachádzajhú se ve viacerých spisoch.
Poukazujem na zákon o informáciách, který o.i. uvádí, že informace se poskytujú ústne, nahliadnutím do spisů, umožníme dělat si výpisy ze spisu a pod.
Vzhledem na neobsadenie miesta na úseku odpadového hospodárstva jeden pracovník nemůže stíhat spracúvat jiné podklady, a preto by ste si požadované informace mohli zostavit i na tunajšem úrade.
Úrad nemá povinnost viest také zoznamy a zostavy aké žiadate Vy.”
V závere emailu mi pani prednostka ďakuje za pochopene. Důvody nesprístupnenia informácií sem Bohužel opät nepochopil, a i voči tomuto rozhodnutiu sem se odvolal[1]. Úrad spočiatku moje odvolanie ignoroval, ale po ďalšej žádosti o informace, v které sem se pýtal, či prijali moje odvolanie, ho úrad postúpil odvolaciemu orgánu (pät týždňů po jeho prijatí a týžden po žádosti o informaci) a v ďalšej zásilce mi poslala na vedomie šest kópií sprievodných listů, v kterých se snaží presvedčit odvolací orgán o tem, že sem zmeškal dobu na odvolane.
Odvolací orgán môjmu odvolaniu vyhovel v septembri 2013, pôvodné rozhodnutia úradu zrušil[2] a vysvetlil mu, že sem dobu na odvolanie nezmeškal.
Takže sem sa odpovede na žádost z júna 2013 nedočkal ani po dvojměsíčnem čakaní, v auguste sem požiadal v novej žádosti o sprístupnenie informácií týkajúcich se skládok v celom okrese.
Posielat druhú rovnakú žádost o informace by nemalo význam. Když vám úrad na jednu neodpovedal, mohol na to mít důvod (je možné, že i zákonný). V takem případě se treba odvolat vůči nesprístupneniu informácií a čakat. Ale můžete požiadat v inej žádosti o jiné informace.
Chápavý čitatel si Další postup zaiste domyslí, takže jen v krátkosti: úrad mi ani tyto informace nesprístupnil, odvolal sem sa, úrad odvolaniu nevyhovel a poslal ho odvolaciemu orgánu, znova s meškaním, teraz dvojměsíčným, vraj kvůli tomu, že sa sťahovali a konzultovali s informatikmi možnost vytvorenia zoznamov…
Sprístupňovanie informácií se riadi mimo infozákona i správnym poriadkem, který presne stanovuje lehoty, i možnost ich predĺženia. Sťahovanie ani konzultácie s informatikmi mezi ne nepatria.
Odvolací orgán i tomuto odvolaniu vyhovel (v decembri 2013) a zrušil pôvodné rozhodnutie úradu.
Jak vidíte, v tomto případě posielanie ďalšej žádosti, v které sem žiadal o jiné informace, nemalo velký význam – iba když ten, že sem dal úradníkom naja ve, že se im nepodarí odradit ma tak Lehko, jak si to predstavovali (a oni mi zase dali naja ve, že když už nic jiné, tak ma aspoň několikkrát pošlú na poštu).
Rok 2014
Ve februári 2014 mi prišlo šest listů (v samostatných úradných zásilkach), v kterých ma úrad vyzýva, aby sem navrhol způsob a termín sprístupnenia.
Pripomeňme si čas vydania rozhodnutí, kterým odvolací orgán zrušil rozhodnutia o nesprístupnení informácií – prvé bylo vydané v septembri a druhé v decembri roka 2013. Úradníčkam teda trvalo takřka pol roka, než se im uráčilo vyhoviet zákonu.
Tyto výzvy mi navíc úrad poslal zbytečne, pretože způsob sprístupnenia sem navrhol už v pôvodnej žádosti a podle rozhodnutia odvolacieho orgánu úrad disponoval informáciami v takem tvare, aký sem požadoval a teda mi ich mohol sprístupnit požadovaným způsobem (eemailem), a tak to možno považovať len za ďalšiu z obštrukcií při sprístupňovaní informácií.
Tak som teda vyhovel žádosti úradu a navrhol, aby mi boli informace sprístupnené takým způsobem, aký sem navrhoval v pôvodnej žádosti.
Nedřív mi úrad doručil ještě doporučený list, v kterém mi prednostka OÚ Galanta oznamuje, že se spolu s vedúcou organizačného odboru a vedúcou odboru starostlivosti o životné prostredie zaoberali mojimi „žádostami“, které sem im „postúpil“ dne 12.3.2014″ a ubezpečuje ma o tem, že: “Všetkým nám záleží na tem, aby ste dostali relevantné informace” a nakonec ma dokonca pozýva na kávičku: “Privítala by sem i osobné stretnutie”.
Neviem, či měla pod žádostami prednostka úradu na mysli moje dve odpovede na výzvu úradu, teda navrhnutie způsobu sprístupnenia informácií, nebo Další štyri žádosti o informace, které sem poslal v rovnaký den, ale v každem případě byl i tento list zbytečný, pretože prijatie všech emailů mi úrad potvrdil i elektronicky a svoju snahu sprístupnit mi informace dokázal doterajším postupem, takže jedjjjjjiným efektom tohoto listu bola moja ďalšia prechádzka na poštu. „Pozývanie na kávičku“ úradníkmi by si zaslúžilo samostatný článok, možno se k nemu někdy vrátim.
Koncem marca 2014 mi prišla odpoveď na obe žádosti o informace (a ještě na tretiu, kterou sem v tomto príspevku vynechal) – úrad mi poslal štyri emaily a nedřív i štyri úradné zásilky do vlastných rúk, v kterých mi oznamuje, že jedna z těch zásilek obsahuje prílohu s požadovanými informáciami. Chvíľu mi trvalo, než sem z těch nezrozumiteľných viet a čísiel dokumentů zistil, že poštou mi poslali kópie dokumentů, které mi predtým poslali eemailem (samozrejme už bez samotnej informace, která byla v elektronickej forme).
Způsob sprístupnenia informácií navrhuje v zmysle infozákona žiadatel. Ja sem navrhol, aby mi informace boli sprístupnené eemailem. Přes mojej žádosti aj přes tomu, že listy neobsahovali žádné z požadovaných informácií (ako by i mohli obsahovat súbory v elektronickej forme?), mi úrad poslal štyri listy s doručením do vlastných rúk, v kterých nepravdivo tvrdí, že jeden z nich obsahuje informace ve svojej prílohe.
Po deviatich měsícoch od prvej žádosti sem se teda dočkal informácií; poďme se pozriet na to, jak vyzerajú. Zoznam dokumentů, který úrad eviduje (uchováva) v tabuľkovej forme a který sem žiadal sprístupnit jak výstup z registratúrneho systému úradu (vo formáte CSV, nebo XLS), mi sprístupnil ve formáte HTML. V mojem počítači se zobrazí (pri nastavení kódovania na UTF-8) takto:
Na obrázku je jen krátka ukážka sprístupnených dát, kteréobsahujú stovky podobných záznamů, ale i na této ukážke je vidno, že hlavičky dát se nekryjú s dátami (hlavička aj dáta jsou rozdelené do niekoľkých riadkov), riadky se neroztiahnu ani při zmenšení zobrazenia (pretože tabuľka byla takto vytvorená už před jej vložením do formátu HTML), většina záznamů se netýka skládok odpadu (na ukážke jsou dokumenty týkajúce se odpadových vôd). Diakritiku sem nastavil na formát UTF-8, odporúčaný štandardem MF SR. I bez tohoto nastavenia se znaky s diakritikou zobrazovali nesprávne, pretože hlavičky HTML súborů neobsahujú žiadnu informaci o kódovaní.
… a tak sem sa odvolal[3] znova – teraz vůči tomu, že mi úrad sprístupnil údaje v takem tvare, který je v rozpore s mojimi požiadavkami, výnosem MF SR o informačných systémoch verejnej správy (a též zdravým rozumem, pretože úrad disponuje informáciou ve formáte XLS, v kterém se dají přehledne zobraziť), ale o tem snáď někdy nabudouce.
Na tomto príbehu ste videli, kolik energie, času a našich peňazí jsou niekteří úradníci ochotní investovat, aby o svojej činnosti nemuseli informovat verejnost. Oni totiž velmi dobre vedia, že by tím zverejnili informace o svojem lajdáctve, nečinnosti, a nezákonnem konaní – napr. jen v roku 2010 vydala Okresná prokuratúra Galanta štyri upozornenia prokurátora z důvodu nezákonného postupu úradu ve veciach porušenia infozákona (pri sprístupňovaní informácií Občanskemu združeniu TATRY) a zákona o odpadoch. I na základe těchto upozornení byla súčasná vedúca odboru ochrany životného prostredia OÚ Galanta RNDr. Belovičová v roku 2010 odvolaná ze svojej funkcie. Když vám vŕta v hlave otázka, jak může dnes prednostka opät takto škodit, když byla už raz z důvodu podobných obštrukcií odvolaná, stručnú odpoveď nájdete pod názvem posledného odkazu v nasledujúcem odstavci.
Když vás zaujímají podrobnosti o postupe úradu vůči OZ TATRY v roku 2010, můžete si prečítat na blogu Rudolfa Pada v článkoch Nekonanie jak pracovná metóda[4], Odvolajú nám pani prednostku?[5] a Politické recyklácie[6]. Když se vám nechce čítat, nieCo napovedia už samotné nadpisy.
Když vás zaujíma, jak vyzerá výsledok nečinnosti úradu v teréne, pozrite si obrázky v rubrike „Čo v bedekroch nenájdete“ na mojem blogu, kde je zatiaľ len malá ukážka skutočného stavu nelegálnych skládok v okrese Galanta.
Několik faktů o sprístupňovaní informácií, které se dali sprístupnit jedným eemailem:
- vo svojem boji o utajenie informácií úradníci popísali 45 listů papiera, které mi doručili v 32 úradných zásilkach (každá z nich vás stála 1,40 Eura)
- len tyto listy (bez obálok) vážia štvrt kilogramu
- k tomu si pripočítajte rovnaký počet listů, které úrady vytlačili a založili do spisov
- k tomu ještě moje žádosti o informace a odvolania vůči ich nesprístupneniu (přes tretiemu tisícročiu úrad všechny podania doručené elektronicky tlačí na papier)
- a k tomu ještě pripočítajte listy, které si posielali úrady mezi sebou „na vedomie“, sprievodné listy a s tím spojené Další náklady na poštovné
- čas, který úradu trvalo sprístupnenie aspoň nejakých informácií – 9 měsícov
- pracovný čas strávený vymýšľaním důvodů jak nesprístupnit informace, písaním důvodů a strávený nad mojimi odvolaniami se mi spočítat nepodarilo, ale když by se prepočítali na jedného človeka, odhadujem ho na několik pracovných dní
Poznámka:
V roku 2014 sem se (ako in když, po menších komplikáciách) dozvedel, že v dobe, když prednostka Ivánová tvrdila, že úrad nemá skener, úrad disponoval dvoma skenermi, jedným od roka 2004 a druhým od roka 2008.
Poďakovanie
Tento článok by nevznikol bez dlhodobej usilovnej snahy zamestnanců OÚŽP Galanta, nedřív Odboru ochrany životného prostredia OÚ Galanta, obzvlášt RNDr. Kataríny Ivánovej, prednostky úradu v rokoch 2011 a 2012, RNDr. Edity Belovičovej, prednostky úradu do roka 2011 a od roka 2012 (edita.belovicova@ga.vs.sk, 0905 595 717) a od roka 2013 i prednostky Mgr. Júlie Gálovej (prednosta@ga.vs.sk, 0904 701 110), která dnes zodpovedá za chod celého Okresného úradu Galanta.
Patrí im za to moja díky.
References
- ^ odvolal (docs.google.com)
- ^ zrušil (drive.google.com)
- ^ odvolal (docs.google.com)
- ^ Nekonanie jak pracovná metóda (pado.blog.sme.sk)
- ^ Odvolajú nám pani prednostku? (pado.blog.sme.sk)
- ^ Politické recyklácie (pado.blog.sme.sk)
Komentáře