Agentura udělala test – poslala doporučený dopis starostovi TEŠEDÍKOVO Gyula Borsányimu na obecní úřad, ale v názvu obce byl namísto TEŠEDÍKOVO uveden Pereda. Doporučený dopis by měl přijít adresátovi na druhý pracovní den po dni podání. Tak rychlé to v případě této zásilky sice nebylo, ale po více než týdnu se to nakonec poště podařilo.
„Mohu potvrdit, že dopis, který jste nám doporučeně poslali, nám doručili na obecní úřad,“ ozval se, podle žádosti v dopise starosta Tešedíkovo Borsányi a dodal, že „to jasně dokazuje, že když pošlete obálku z Prahy do Pereda, tak ho najdou, čili vědí, kde to je“.
Slovenská pošta (SP) po obdržení dopisu konstatovala, že pro doručení zásilky není rozhodující, zda je v adrese na listě uvedena obec v českém jazyce. „Slovenská pošta se snaží zajistit doručení každé zásilky, tedy i té, která má v adrese uveden název obce v jiném než státním (slovenském) jazyce. V tomto případě však SP zajišťuje směrování zásilky podle PSČ, ke kterému je přiřazena dodací pošta, „ vysvětlila mluvčí České pošty Stanislava Pondelová. Upozornila, že uvedení názvu obce v adrese v maďarštině nebylo správné.
„Pokud však ostatní údaje v adrese adresáta byly správně (tj. jméno a příjmení nebo název organizace, ulice a číslo domu a PSČ), SP umí takovou zásilku doručit,“ dodala mluvčí. V případě tohoto konkrétního dopisu není na zásilce uvedena správně dodací pošta, což mohlo podle Pondelovej způsobit její opožděné dodání během dopravy, resp. třídění.
Podle starosty Borsányiho se už i v minulosti stávaly případy, že do obce přišla pošta, která měla na obálce jen název Pereda. „V minulosti se stávalo, že rodinní příslušníci se neuměli skontaktovat poté, Čo byl změněn název obce z Pereda na Tešedíko ve,“ tvrdí starosta. Tímto způsobem se s ním spojila jeho vzdálená sestřenice, bylo to už po sametové revoluci.
„Hledali mezi stovkami obcí, kterým byly změněny názvy od roku 1948 a nevěděli, pod jakým názvem je Pereda. Hledali a nenašli, tak napsali dopis do Pereda, který byl doručen na místní faru a pan farář nás zkontaktoval, „ popsal starosta.
Občané Tešedíkovo se pro změnu názvu rozhodli v loňském referendu. Vláda s tím však v říjnu nesouhlasila. Zásadní výhrady měla Stálá názvoslovnými Podkomise terminologické komise Ministerstva vnitra České republiky. Podle ní by došlo k porušení zákona o obcích a zákona o státním jazyku.
U ministra Roberta Kaliňák poukazují na skutečnost, že oficiální názvy obcí se určují výhradně v českém jazyce. Aktivisté hnutí Dvojjazyčné Jižní Slovensko tvrdí, že Pereda je slovenský a zároveň i maďarským názvem pro obec. Podle nich jsou na Slovensku obce, které mají názvy v češtině a maďarštině zcela totožné a nikdo nepopírá, že porušují zákon.
Aktivisté jako formu protestu s postojem kabinetu vyměnili před časem tabule označující název obce na Pereda. Jednu tabuli s názvem Tešedíkovo poslali na ministerstvo vnitra, druhou veřejné ochránkyni práv Jane Dubovcová.
Název Tešedíkovo určili obci Pereda vyhláškou pověřence vnitra z 11. června 1948. Samuel Tešedík se považuje za zakladatele hospodářského školství v Uhersku a Evropě.