Povinnost nést náklady na zaslání zboží nesmí být …

Original article

Tisk a informace

Soudní dvůr Evropské unie TISKOVÁ ZPRÁVA č.. 36/10 v Lucemburku 15. dubna 2010 Rozsudek ve věci C-511/08 Handelsgesellschaft Heinrich Heine GmbH / Verbraucherzentrale Nordrhein-Westfalen eV

Povinnost nést náklady na zaslání zboží nesmí být uložena spotřebiteli, který odstoupil od smlouvy uzavřené na dálku

Spotřebiteli lze v takovém případě uložit pouze náklady spojené s vrácením zboží.

Směrnice o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku ¹ stanoví, že spotřebitel může bez sankcí a bez udání důvodu odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku ve lhůtě alespoň sedmi pracovních dnů. V případě, že spotřebitel uplatní své právo na odstoupení od smlouvy, je dodavatel povinen nahradit částky zaplacené spotřebitelem, aniž spotřebiteli vznikly jakékoliv výdaje. Jediné výdaje, které mohou spotřebiteli vzniknout v souvislosti s uplatněním jeho práva odstoupit od smlouvy, jsou přímé náklady spojené s vrácením zboží.

Společnost Heinrich Heine, která se specializuje na zásilkový obchod, ve svých všeobecných obchodních podmínkách stanoví, že spotřebitel nese za dopravu paušální částku 4,95 eura. Dodavatel si tuto částku ponechá rovněž v případě, že spotřebitel uplatní své právo na odstoupení od smlouvy. Verbraucherzentrale Nordrhein-Westfalen, sdružení spotřebitelů založené podle německého práva, podalo na společnost Heinrich Heine žalobu na zdržení se tohoto řízení, nebot se domnívá, že v případě odstoupení od smlouvy nesmí být spotřebiteli uložena povinnost nést náklady na zaslání zboží. Podle Bundesgerichtshof (spolkový soud, Německo), který musí rozhodnout tento spor v posledním stupni, německé právo výslovně nepřiznává kupujícímu žádný nárok na vrácení nákladů na dopravu objednaného zboží. Vzhledem k pochybnostem o tem, zda je v souladu se směrnicí účtování nákladů na zaslání zboží spotřebiteli i v případě, kdy uplatnil své právo odstoupit od smlouvy, požádal uvedený soud Soudní dvůr o poskytnutí výkladu směrnice.

V rozsudku, který byl dnes vyhlášen, Soudní dvůr konstatuje, že směrnice brání vnitrostátní právní úpravě, která dodavateli umožňuje, aby na základě smlouvy uzavřené na dálku uložil spotřebiteli povinnost nést náklady na dopravu zboží v případě, že uplatní své právo na odstoupení od smlouvy.

Jednoznačným cílem ustanovení směrnice týkajících se právních důsledků odstoupení od smlouvy je neodrazovat spotřebitele od uplatnění svého práva na odstoupení od smlouvy. Tomuto účelu by tedy odporoval výklad těchto ustanovení, který členským státům umožňuje, aby náklady na zaslání zboží byly v případě odstoupení od smlouvy uložené spotřebiteli. Navíc uložení povinnosti spotřebiteli snášet kromě přímých nákladů spojených s vrácením zboží i náklady na zaslání by mohla zpochybnit vyvážené rozdělení rizik mezi stranami smlouvy uzavřené na dálku tím, že by spotřebitel musel nést veškeré náklady spojené s přepravou zboží.

UPOZORNĚNÍ: Předkládací otázce umožňuje soudům členských států v rámci sporu, který projednávají, položily Soudnímu dvoru otázky týkající se výkladu práva Unie nebo platnosti aktu práva Une. Soudní dvůr nerozhoduje vnitrostátní spor. Vnitrostátnímu soudu, aby rozhodl právní věc v souladu s rozhodnutím Soudního dvora. Toto rozhodnutí je stejně tak závazné pro ostatní vnitrostátní soudy, na které byl podán návrh s podobným problémem.

Neoficiální dokument pro potřeby sdělovacích prostředků, který nezavazuje Soudní dvůr.

Úplné znění rozsudku se zveřejňuje na internetové stránce CURIA v den vyhlášení. ^[1]

Kontaktní osoba pro tisk: Balázs Lehoczki (+352) 4303 5499

Obrazový záznam z vyhlášení rozsudku je dostupný na „ Europe by Satellite „(+32) 2 2964106 ^[2]

zaslání zboží