Představme si situaci – je noc na rychlostní komunikaci mezi Trnavou a Nitrou, prší. Auta se pohybují plynule, díky povolené stotřicítce někteří dokonce rychleji než by se v tomto běhemí očekávalo. Kamionista z Polska směřuje k cíli poslední vykládky zboží do skladů při Seredi, předtím, než vyrazí směrem domů. Při snížené viditelnosti náhle uvidí před sebou blikající řada aut stojících v zácpě, nestíhá však už odbrzdit. Nevyhnutelně nastává kolize, s následky na materiálních škodách a doufejme, že ne i na zdraví nebo životě účastníků.
Představme si tedy jinou situaci – noc, prší. Tentýž kamionisti prochází stejným úsekem. Náhle dostává informaci z palubní jednotky nebo z navigace, že zhruba 2 km před ním je zácpa a je třeba zvýšit opatrnost. Zároveň je tato informace doprovázena světelným značením při cestě a hlášením prostřednictvím rozhlasu a navigace. Řidič tak ví, že má snížit rychlost, případně může být přesměrován na objízdnou trasu.
Fikce? Ne. Vlastně ne všude. V některých zemích dokáží sbírat údaje z cest a vyhodnocovat jejich v zájmu ochrany zdraví a majetku. Na Čo jsou vlastně dnes využívána data z elektronického mýtného? No bohužel kromě výběru poplatků za Mýto nejsou využívány pro nijkdyž. A to je obrovská škoda.
Mýtný systém jako nepovšimnuta databanka ..
Slovenský mýtný systém je považován v celoevropském a možná i celosvětovém měřítku za jeden z nejmodernějších. To dnes u nás málokdo ví. Spíše je známo, že je to velmi drahý systém spojený ze zpackané tendry 1. Ficovy vlády a stávkou autodopravců začátkem roku 2010. Tato informace byla převážně prekričaná politickou rétorikou. Pokud se však podíváme na země EU, které dnes používají systémy elektronického mýtného, můžeme je rozdělit do dvou skupin – ty, které používají pro výběr mýtného starší mikrovlnnou technologii (např. Česká republika, Rakousko, Polsko) a ty, které se rozhodly pro modernější technologii na principu satelitní navigace. Ve druhé skupině jsou vlastně dnes pouze dva plně funkční systémy, a to je starší německý a stále nejnovější slovenský. V tomto roce se očekává, že do této rodiny přibude i Francie.
Jaké údaje vlastně dokáže náš mýtný systém poskytovat? Při registraci do systému uvádějí uživatelé kromě SPZ, země původu, i např.. emisní třídu vozidla a hmotnostní kategorii. Systém umožní sledovat pozici a pohyb vozidel, čas strávený za volantem, dodržování povinných přestávek řidičů kamionů nebo dálkových autobusů. Dokáže také poskytnout informace o hustotě na cestách, následně je vyhodnocovat a poskytovat tak cenný zdroj pro rozhodování např.. o změně dopravního toku, nebo o plánování změn v dopravě na těchto úsecích. Nezapomínejme však ani na to, že systém je schopen detekovat porušovatelů zákona, např.. vozidla, které neplatí za užívání silnic, a dokonce i těch, který jezdí příliš rychle. A to nemluvíme jen o nákladních autech – kamerový systém umožní sledovat všechny vozy. Možnost zpracovávat údaje o těch, kteří porušují předpisy a jezdí v zákazech, čili v lokalitách obydlených obyvateli obcí, příp. na cestách, které na tak těžké náklady nejsou přizpůsobeny, by byla určitě vítaná služba pro nás, občanů. Po porušení zákazu vjezdu může policie okamžitě dostat informaci s SPZ tohoto vozu, dokonce je možné automaticky vygenerovat pokutu a zaslat ji na majitele vozidla. S tím úzce souvisí i otázka připraveného zavedení objektivní odpovědnosti, která je nezbytným předpokladem takového řešení. Princip objektivní odpovědnosti je postaven na myšlence odpovědnosti vlastníka (držitele v případě leasingu) vozidla při vybraných dopravních přestupcích, bude-li řidič neznámý. Důležitá legislativa o objektivní odpovědnosti byla připravována i schválena za Radičové vlády. Dones se však nijak na využívá. Pan Ministr Kaliňák tvrdí, že mu chybí peníze. [1] Ale musíme budovat novou sít řad? Nemůžeme už dnes využil ty v které má v držení NDS nebo Mýtný systém?
Rovněž je možné využít údaje o změně chování a počtu vozidel v jednotlivých dnech, hodinách, úpravy sazeb t když, aby byl dopravní tok rozdělen rovnoměrně. To umožní nejen snadnější život pro řidiče osobních aut, kterým to sníží čas strávený v zácpách, ale v neposlední řadě i přispěje k ochraně životního prostředí – téma, na kterou jsme si na Slovensku zatím nezvykli, ale na kterou poslouchají např.. ve skandinávských zemích (dokonce při zavádění systémů zpoplatnění silniční infrastruktury volí takové modely, které berou tuto oblast na zřetel jako jednu z nejpodstatnějších). Toto byl i záměr úpravy Mýtného systému před pádem vlády Radičové, bohužel dnes se již od toho úplně upustilo.
Samostatnou kapitolou je využití dat pro analytické účely. Ze systému víme říci, jaká vozidla jezdí kterými úseky av jakých časech. To nám umožní sledovat např.. tzv.. environmentální zátěž jednotlivých úseků, hovoří o potřebě motivovat k používání ekologických vozidel, o tem, jaké typy vozidel se vyskytují na konkrétních silnicích a tím pádem jako jejich zatěžují. To umožní lepší podporu pro rozhodování o mýtných poplatcích pro málo ekologická vozidla případně zvýhodnění těch ekologických.
Právě použití satelitní technologie na výběr mýtného na Slovensku poskytuje nemalé výhody při službách, které mohou využívat lokalizaci vozidel, jako např.. lokalizace hledaných aut, těch, kteří překračují rychlosti, příp. převážejí toxický náklad. Dokonce je možné sledovat a analyzovat trasu, po které se pohybují, se zaznamenáním jednotlivých časů.
Možná bude někdo namítat, že tyto informace jsou u nás k dispozici z mýtného systému pouze za vozidla nad 3,5 tuny. Je třeba si však uvědomit, že tato vozidla způsobují až sedmkrát více zácp než osobní auta.
Nebyli bychem první, kdo by využil údaje z mýtného systému i na další účely
V sousedním Rakousku např.. dokáže dálniční společnost (ASFINAG) vyhodnocovat hustotu provozu na některých hlavních tazích a automaticky zajišťovat přesměrování provozu na jinou cestu, v případě, že hustota (rozumějme počet aut, které projde přes určitý úsek za určitý čas) překročí předem definovanou hodnotu. V České republice využívají mýtný systém na vážení vozidel, bez nutnosti zastavování nákladních aut. Příkladů, kdy je zpoplatňování silnic využívAno na rozložení dopravní špičky t když, aby zácpy byly Čo nejmenší, je dokonce několik – a využívají ho zejména vyspělé evropská města. Setkáváme se však is jjjjjjinými případy – některé země, zejména z bývalého východního bloku, mají opačný problém. Existuje u nich centrum dopravních informací, nemají ho však čím naplnit, protože u nich neexistuje žádný systém podobný tomu našemu.
Jak vidno, možnosti využití mýtného systému jsou velmi široké a velká část z nich je bez větších problémů realizovatelná. Některé by možná vyřešilo plánované zavedení Národního systému dopravních informací (NSDI), který předpokládá zvýšení využívání dat zejména v oblasti zavádění standardních informačních toků přes centrum dopravních informací. Je ho zavedení je příliš pomalé a pilotní projekt NSDI z roku 2011 zůstal zatím v šuplících Ministerstva Dopravy a Regionálního Rozvoje. Aplikací pro zlepšení života obyvatel měst a obcí je však množství, v tomto článku byla zmíněna pouze část z nich. Jestliže se má Slovensko zařadit v oblasti řízení dopravy a využívání sběru informací mezi vyspělé země EU, je třeba, abychem zaměřili náš pohled na mýtné nejen z hlediska jeho ekonomického přínosu, ale také na to, jak přispívá nebo může přispívat ke zlepšení života obyvatel. Zkrátka využívejme tyto jeho data pro veřejnost at pomáhají zlepšit kvalitu života. Jako bývalý generální ředitel odboru pro Silniční dopravu, pozemní komunikace a PPP projekty jsem byl v uvedené oblasti jsem vždy apeloval na Národní dálniční společnost aby data zpřístupnila v Čo nejvyšší míře veřejnosti ale i odborným kruhům při plánování výstavby nové dopravní infrastruktury. Narazil jsem na kompetenční spory a „tajnou“ smlouvu se SKY TOLL, i proto bohužel v uvedeném také mnoho nestihl. Vyzývám však vládu aby se touto problematikou začali intenzivněji zabývat nebot data sbíráme jen jejich téměř vůbec nevyužíváme. Je to škoda a lobbistické technologické skupiny naopak plánují do nového NDSI investovat více než 600 tis. EUR ale smysl a výstup není jasný. Zde data denně sbíráme a téměř vůbec nevyužíváme stačilo by je jen zpřístupnit.