Provozujeme internetové obchody, kde je standardem, že zboží často fyzicky neprochází skladem firmy, ale je odesílán přímo z velkoobchodu k našemu zákazníkovi. Někteří zákazníci, zejména rozpočtové organizace, požadují předem zaslání ostré faktury (zálohovou odmítají), kterou uhradí a následně jim zašleme zboží.
Jelikož pokyn k odeslání zboží dáváme až po přijetí platby, máme poměrně často vystavenou odběratelskou fakturu o dva dny dříve než dodavatelskou, což lze pochopit že jsme prodali zboží, které jsme v dané chvíli nevlastnili. Prosím o vyjádření zda je to takto v pořádku.
Otázka tedy zní – můžeme vyfakturovat zboží které nemáme ale máme potvrzené jeho dodání?
Zásadní problém spočívá, jak správně „cítit“ už z formulace Vaší otázky, právě v tem, že z právního hlediska je problematické prodat zboží, které jste sami ještě nekoupili, a že k dodání takového zboží z Vaší strany nemůže dojít před jeho pořízením Vaší společností.
Správný postup ve Vámi uváděném případě je ten, že fakturu vystavíte až na základě přijaté zálohy, respektive po dodání zboží zákazníkovi. V případě, že k přijetí zálohové platby a k dodání zboží dojde v rámci jednoho kalendářního měsíce, postačí vystavit jednu fakturu. Na tomto nemění nic ani skutečnost, že někteří zákazníci požadují „ostrou“ fakturu ještě před dodáním zboží (na tento postup není žádná právní opora).
Z pohledu účetních předpisů sice zákon č. 431/2002 Z.z o účetnictví Z.z. („Zákon o účetnictví“) zvlášt neupravuje den vzniku povinnosti vystavit fakturu
Stanoví však povinnost vykazovat účetní případy v tem účetním období (kalendářní resp. hospodářský rok), s nímž časově a věcně souvisí.
V případě, že vystavení faktury a dodání zboží je realizovAno v jednem roce, vystavování faktur předem bude bez vlivu na výsledek hospodaření, čímž by bylo možné dodržet uvedený akruální princip.
Účetnictví by však mělo zobrazovat skutečně realizované transakce a v každém okamžiku věrně a pravdivě zachycovat dění v účetní jednotce, což v případě „prodeje“ zboží, které jste zatím neobstarali dodrženy není.
Obdobně jako Zákon o účetnictví i zákon číslo 595/2003 Sb z. o dani z příjmů (Zákon o dani z příjmů) vyžaduje dodržení principu časové a věcné souvislosti s daným zdaňovacím obdobím.
To znamená, že do základu daně vstupují jen výnosy a náklady dosažené v daném kalendářním (hospodářském) roce.
Upozorňujeme, že zdanitelný výnos vzniká až doručením zboží zákazníkovi, tj. ne samotným vystavením faktury.
V otázce není uvedeno, zda společnost (internetový prodejce) je plátcem daně z přidané hodnoty (DPH) nebo ne.
Každý plátce DPH je ve smyslu zákona č.. 222/2004 Sb z. o dani z přidané hodnoty (dále jen „Zákon o DPH“) na faktuře povinen uvádět den dodání zboží.
Za den dodání zboží je považován den, kdy kupující může disponovat se zbožím, tj. když je zboží doručeno kupujícímu z velkoskladu.
V případě vystavování faktury „předem“ není možné zajistit, aby den dodání na faktuře byl uveden správně (fyzické dodání mohou ovlivnit různé nepředvídatelné skutečnosti).
Závěrem k Vámi uplatňovanému postupu bychem ještě jednou zdůraznili, že přesto, že z pohledu účetnictví i daně z příjmů lze dosáhnout aby výnosy a náklady byly v konečném výsledku správně promítnuty do příslušného účetního a zdaňovacího období, uplatňován postup, při kterém vystavíte fakturu za dodání zboží, které jste zákazníkovi v skutečnosti zatím nedodali a dokonce jste ho sami ještě neobstarali, nepovažujeme za správný.
Autor odpovědi nepřebírá odpovědnost za správnost a komplexnost odpovědi, protože jeho informace o problému jsou omezené formulací otázky.
Komentáře