Události posledních dnů jsou velmi zajímavé. I když jsem v minulosti hodně četl a poslouchal o oddělení obchodování papírového zlata a stříbra od fyzického, něco jiného je to zažívat na vlastní kůži a být přímým účastníkem tohoto procesu.
Krátké shrnutí posledních 13 dnů: v pátek 12.4.2013 začal propad cen zlata i stříbra, kterému předcházel chaos ze „zdaněním“ vkladů na Kypru, rostoucí poptávkou po fyzických kovech a kritický pokles zásob fyzických kovů ve významných centrech obchodování komodit – v britské LBMA a v americkém Comex. Kritické zásoby fyzických kovů byly nejen v těchto skladech, ale také v bankách jako JPMorgan, Scotia Mocatta zda Abn-Amro. Hrozilo, že tyto společnosti nebudou schopny ustát své závazky a doručit fyzické kovy svým klientům. Několik dní před přepadem vydala banka Goldman Sachs doporučení svým klientům, aby shortovali zlato. Cena se od pátku 12.4. do pondělí 15.4. propadla při obou hlavních drahých kovech – zlatě a stříbře. Doprovázeno to bylo prudkým poklesem ropy, mědi a dalších důležitěch komodit. Vypadalo to, že celý svět nepotřebuje komodity a že v dalším vývoji civilizace budeme všichni pracovat v bance a vzájemně si prodávat dluhy.
Zlato i stříbro se propadly přes důležité support úrovně a přisluhovači centrálního řízení se snažili pokles cen vyložit jako konec rostoucího trendu obou kovů a nepotřebnosti jejich držet. Argumentem bylo, že nehrozí velká inflace a ekonomika se pomalu sbírá z prachu a popela. Kdyby tito lidé vyšli do ulic, pravděpodobně by viděli realitu a přestali by blouznit.
Reakce lidí překvapila
Centrální plánovači pravděpodobně očekávali, že útok na zlato pomůže udržet lidi v bankovním systému a znechutí lidi od přeměny monopolně vydávaných papírových peněz na drahé kovy. Pomocí high frequency trading programů a prodejem 500 tun papírového zlata dokázali sice stlačit cenu futures kontraktů, nedokázali však znechutit zájem o fyzické kovy. Naopkdyž. Zájem vzrostl a dále roste.
Lavina nákupů se šíří po celém světě a začíná být problém skutečné kovy sehnat. Dochází k postupnému oddělení trhu papírového zlata od trhu s fyzicnež. Zatímco papírových kontraktů na zlato můžete koupit (jít long) nebo prodat (jít short) neomezené množství, navíc burzovní obchodování vám to umožní dělat na páku (margin), například v poměru 1:100, při fyzickém obchodování je to jjiné. Futures kontrakt je v podstatě jen digitálním derivátům a nemá reálný podklad. Fyzické drahé kovy musí někdo vytěžit, recyklovat, slévárna roztavit a dát jim nějakou podobu. To stojí nemalé náklady, které stále rostou.
Zájem o papírové drahé kovy klesá
Investovat do drahých kovů pomocí papírových kontraktů bylo v minulosti populární. Jelikož u nich nedocházelo k reálnému obchodování s fyzickými drahými kovy, bylo možné během některých dní prodat / koupit několikaměsíční produkci z dolů. Bylo a stále je možné ovlivňovat cenu skutečných kovů. Problém nastal, když začal růst zájem o fyzické dodání futures. Pokud není možné přeměnit papírový kontrakt na reálnou komoditu, nejde o nic jiného, než o podvod. Obchodování papírového zlata a stříbra je tím pádem podobné vkladem do banky, která vám není schopna vydat vaše prostředky. Vždy je třeba dosáhnout nějakou reálnou úroveň nespokojených klientů, takzvanou kritickou hranici, kdy se podvod provalí. Soudit se nebo nějakým způsobem natahovat s entitami, které podobný podvod provozují nebo zastřešují, je zbytečné. Termín „too big to fail“ se změnil na „too big to jail“.
Jaká je realita na trhu s fyzickými kovy?
Jelikož přímo působím na trhu s fyzickými kovy a zároveň obchoduji i s deriváty na burze, mám příležitost udělat si názor a sledovat divergenci mezi těmito dvěma odlišnými trhy. Díky kontaktům s prodejci v zahraničí a sledováním prodeje významných mincoven je reálné vidět, Čo se děje na fyzickém trhu. Mnozí zkušenější a etablovaní prodejci říkají, že podobnou situaci nezažili během své kariéry. Říká se, že nic není takové, jak „gold rush“ alias zlatá horečka. A prý každá generace zažije svou vlastní zlatou horečku. Naposledy si pamatuji, že šílenství a horečka vůči nějakému výrobku nebo předmětu byla během „Céčkové“ máne. V té době byl hluboký socialismus a jako žák základní školy jsem byl součástí šílenství a všemožné snahy koupit „céčko“. Kus pokřiveného plastu bylo možné vyměnit za mnohem hodnotnější hračky, například za lego nebo angličáky. Ti méně šťastní, kterým se „céčka“ nepodařilo koupit, byli schopni použít násilí a krádež na jejich získání.
Podle informací od prodejců z Asie, něco podobného v současnosti probíhá v Číně, Indii, Thajsku, Japonsku a dalších zemích. Je čím dál obtížnější koupit nějakou investiční cihlu nebo minci. Podle prezidenta Hong Kong Gold & Silver Exchange Society, Haywood Cheng, je poptávka po zlatě tak silný, že něco podobného nezažil za 20 let profesionální kariéry. Starší kolegové prý něco podobného nezažili během 50 let. Asijští prodejci mají prázdné sklady a rafinérie nestíhají uspokojit poptávku po jejich výrobcích.
Arabské země zažívají také extrémní poptávka, at už v centru obchodu se zlatem – v Dubaji, nebo například v Jordánsku, kde podle Rebhy Allana z Jordan Jewellers Association skoupili Jordánci za 10 dní téměř tunu zlata.
Americká mincovna zažívá jeden z nejsilnějších měsíců v historii, zatím se jí podařilo prodat více než 196 tisíc uncí zlata a 3,232 milionu uncí stříbra. Avšak jejich oblíbené stříbrné orly nejsou nikde v dostání, momentálně jsou vyprodané. Uvidíme, jaké budou čísla na konci měsíce.
Mánie se rozšířila i do Velké Británe. Podle Shana Bissette, ředitele britské Royal Mint, vzrostla poptávka po zlatěch mincích o 150%. Zatím stíhají uspokojovat poptávku a zvýšili výrobu. Poptávka po britských zlatěch mincích je trojnásobně větší, než v dubnu 2012.
Kolaps zásob hlásí i rakouská mincovna, v současné době není možné objednat si stříbrný Philharmoniker. Švýcarský výrobce Valcambi, vyrábějící oblíbenou zlatou „čokoládku“ Kombibar, sestávající z 50 dělitelných zlatěch jednogramových cihliček, je schopen zboží dodat až koncem května. Nejznámější švýcarský producent drahých kovů Argor Heraeus přešel na třísměnný výrobu a vyrábí i víkendech, přesto je třeba čekat na výrobky do půlky května.
Největší zájem o koupi fyzických kovů v kontinentální Evropě je ve Švýcarsku a Německu. Švýcaři tradičně vlastnili a vlastní mnoho fyzických drahých kovů a pokles cen rádi využívají k rozšíření si portfolia. V Německu rostl v minulých letech počet obchodů s mincemi a cihličkami, rostoucí odpor vůči euru a zachraňování dalších zemí směřuje k popularitě protievropské stran a zvýšenému zájmu o drahé kovy.
Na Slovensku zatím zlatá mánie ani horečka nevypukla. Růst zájmu o oba kovy je však citelný. Za poslední dny vzrostl zájem hlavně o stříbro, ale ani zlato nezaostává. Nedochází k žádným prodejem, takže obchodování je jednosměrné … kupuje se, nikdo neprodává. Slováci tedy přemýšlejí podobně, jako většina světa a nízké ceny využívají pro přeměnu papíru na ků. Podobné je to i v Čechách, kde však převažuje zájem o zlato.
Vstup nováčků na trh
Hlavní změna zájmu o fyzické drahé kovy je v tem, že na trh vstoupilo množství nových investorů. Zatímco etablovaní a zkušení investoři situaci s poklesem ceny využili k doplnění si portfolia, noví investoři kupují větší množství a našponovali poptávku na extrémní úrovně. Pokles ceny je pro ně v podstatě něco jako „dar“, racionální považují vzniklou situaci za příležitost a ceny za „výprodej“.
třeba si reálně uvědomit, že trh s fyzickým zlatem a stříbrem je relativně malý. Kdyby jen 1% populace začalo vyměňovat část svých papírových peněz za fyzické kovy, poptávka by nebylo možné uspokojit. Zatímco u zlata je výhoda, že se moc nespotřebovává a téměř všechno vytěžené zlato je stále k dostání, při stříbře je to jjiné. Stříbro je průmyslový ků a vyskytuje se v obrovském množství výrobků, povětšinou v nevýznamných gramážích. Jelikož je jeho cena je nízká, nevyplatí se recyklovat a tak se většina stříbra nenávratně spotřebovává. Proto je stříbro často považovány za ziskovější investici, než zlato.
Zlato a jeho návrat na monetární scénu
V krizových dobách, kdy klesá důvěra vůči monopolně vydávané měně, roste vždy poptávka po drahých kovech. Někdo je označuje jako barbarské relik umí, někdo jako přežitek. Skutečnost je však taková, že lidé hledají nějakou jjistotu, bezpečný přístav. Pokud měli úspěšný život a kariéru, podařilo se jim ušetřit nějaké prostředky na horší časy nebo stáří, rádi by o ně nepřišli. Jelikož situace s bankovními vklady je velmi nepřehledná a plánují se bail-in řešení, kde se z vkladatele najednou stávají věřitelé bank, lidé jsou nuceni hledat alternativu. Vím, je tu nějaká formální záruka, že vklady do výše 100 tisíc eur jsou ze zákona pojištěny. Jenže zákony se může změnit a velmi rychle. Málokdo se chce nechat obrat a nést odpovědnost za nezodpovědné chování pracovníků bank, kteří napůjčovaly nebo špatně investovaly vklady. Hranice 100 tisíc eur může působit jako vysoká, sám jsem nikdy tolik prostředků na účtu neměl. Přesto nechci přijít ani o menší prostředky, vlastně nechci přijít o žádné.
O znovuzavedení zlata jako budoucích peněz se bude dlouho diskutovat. Pravda je však taková, že jstejný druh zlatého standardu již zavedený je. Můžeme jej označit jako clearingový zlatý standard a testuje se momentálně ve Spojených Arabských Emirátech, v centru obchodu – Dubaji. V zlatě se vypořádávají obchody mezi Íránem, Tureckem, Indií, Čínou a dalšími zeměmi. Při rozšiřování měnových válek a kompetitivní devalvace měn za účelem posílit export těchto zemí je možné, že se situace vymkne z pod kontroly a nedůvěra vůči lokálním „kupónem“ dosáhne přesáhne udržitelnou úroveň. Nahradit nedůvěryhodný potištěný papír jjjjjjiným potištěným papírem vytištěným ze vzduchu nemusí stačit k obnovení důvěry. V těchto případech přicházejí drahé kovy a zavedou pořádek, disciplínu a krutě se vypořádají s papírovým podvodům. I když vždy jen na nějaký čas. Snaha zlodějů a parazitů ovládnout finanční systém, kupovat si moc sliby a zadlužováním budoucích generací je tak silná, že pokusy o opětovnou deformaci měny a její nekontrolovatelné tlačení mohou opět zvítězit.
O snaze zavést novou rezervní měnu světa se píše už dlouho. Dolar a jeho význam upadá, čím dál více států obchoduje mezi sebou bez tohoto prostředníka. A bude se to jen zhoršovat. V globálním měřítku však může jít o měsíce a roky, ne o hodiny a dny. Mezinárodní měnový fond má své SDR, ale vsadil bych se s paní Lagardová o 200 hodin v jejím oblíbeném solárku, že udělat ze SDR rezervní měnu se nepodaří.
Čína a Rusko mají v této otázce jasno, zbavují se devizových rezerv a každý měsíc kupují tuny zlata. Jak poznamenal John Embury ze Sprott Assets Management, zlato se přesouvá tam, kde se tvoří bohatství. Evropa a USA tedy tahají za kratší konec, zde se tvoří hlavně sliby, dluhy, nesmyslné zákony, roste nezaměstnanost, chudoba a moderní marxismus.
Čo říká papírový trh
Cena fyzických drahých kovů je stále odvozena od ceny papírových kovů, proto se při budoucím vývoji ceny třeba dívat na grafy. Zlato je v současnosti silně „vyprodáno“, at už podle indikátorů MACD nebo RSI. Navíc je momentálně cena velmi vzdálená od 200 denního plovoucího průměru. Na další pokles v blízké budoucnosti nevypadá, i když nikdy nevíme, jaké příkazy dostanou bullion banky od šéfů z centrálního plánování.
Graf ceny zlata:
Podobně je na tem stříbro, i když zde je situace nejednoznačnejšia. Navzdory „vyprodaným“ úrovním je stříbro v určitém stavu nerozhodnosti, kterým směrem se vybrat.
Graf ceny stříbra:
Dolarový index vzbuzuje oprávněnou opatrnost, nebot směřuje vzhůru. To není příznivá zpráva pro drahé kovy a při posilování dolaru by mohlo dojít k dalším poklesem, nebo k delšímu obchodování do strany, k CHOP.
Graf dolarového indexu:
Při komoditách je důležité sledovat měď, která je dobrým indikátorem budoucího směřování komodit. Měď zažila podobné vyprodání, jak drahé kovy, ale vypadá, že se mohla dostat z nejhoršího a směřovat nahoru.
Graf ceny mědi:
Podobně i ropa, pokud se jí podaří prorazit přes 200m, je možné opětovné atakování únorových vrcholů.
Graf ropy WTI:
Akcie těžebních společností mají možná nejhorší za sebou, jejich růst však bude záležet na vývoji cen zlata a stříbra.
Graf indexu těžaři zlata:
Index S & P působí vyčerpaně, i když trend jde nahoru. Třeba být opatrný před blížícím se květnem. „Sell in May and go away“ je známé pořekadlo burzovních obchodníků. Většina velkých investorů se během léta vydá na obvyklé letní prázdniny, klesne zájem o trhy, vzroste zájem o jachty, míchané drinky a zlatokopky. Před odjezdem pravděpodobně uzavřou své pozice. Čo se však reálně stane, neví nikdo.
Graf indexu S & P500:
