Nové přerozdělení vlastnický rozdrobených pozemků, jejich scelování do souvislých ploch, které obdrží jeden vlastník v celku, ale i novou organizaci území mají zajistit pozemkové úpravy. Mají usnadnit budování protipovodňových opatření, přístupových cest, cyklistických tras, turistických chodníků, zabránit další erozi půdy, zlepšit vodní bilanci v prostředí, ekologicky stabilizovat zemi a celkově zatraktivnit naše vesnice.
Ilustrační foto.
Autor: Shutterstock
Tempo prací však bylo dosud pomalé. Rozjeli se jen na 421 z 3 559 katastrálních území. Důvodem je nákladnost projektů, ale zejména nedostatek financí.
Průměrná výměra pozemků mimo zastavěné území je 0,35 – 0,45 hektaru ao jeden pozemek se dělí průměrně 12 až 15 spoluvlastníků. Nezřídka i 25 až 30 vlastníků. Rekordy dosahují společné, původem urbárske a komposesorátů pozemky, na kterých je až 800 tisíc i více vlastníků. Odkoupit část urbárskeho pozemku pro vypořádání, například pozemku pod stavbou, je u nás vlastně nemožné. Takto kriticky rozdrobené pozemkové vlastnictví je překážkou svobodného podnikání a rozvoje venkova.
O počátku řízení, které zajišťuje stát prostřednictvím obvodních pozemkových úřadů, by se měl každý vlastník dozvědět z listovní zásilky. „Obvodní pozemkový úřad vlastníkem doručí výpis z rejstříku původního stavu pozemků. Mohou si ho srovnat s listinami, které mají doma, a pokud jim něco není jasné, mohou komisi podat námitku, klást otázky, i telefonicky, „říká Jozef Bugár, místopředseda Komory pozemkových úprav SR.
Lidé řízením na začátku nevěnují patřičnou pozornost. „Naše komora se samosprávami obcí dělá osvětu, aby vlastníci, ale i zemědělské podniky, které na pozemcích hospodaří, věděli, ve kterém stupni a čeho se mohou domáhat,“ říká dále Bugár.
Každý obvodní pozemkový úřad pravidelně na svých webových stránkách zveřejňuje podrobné informace o konkrétním okrese, katastrálním území a obvodu, ve kterém se pozemky uceluje a znovu přerozděleny. Vlastníci se takto mohou dozvědět, v jaké fázi řízení je. Zásadní věci se zveřejňují iv obci veřejnou vyhláškou. Po tem, Čo se rejstřík původního stavu schválí, pracuje projekční firma na dalších podkladech.
„V další zásilce vlastníků informujeme o tem, že se budou stanovovat kritéria nového umístění pozemků. K tomu se mohou vyjádřit osobně nebo prostřednictvím představenstva sdružení, které si oni zvolí ze sebe. Pak každý jeden vlastník dostane výzvu, aby si přišel osobně projednat umístění svých pozemků. Nakonec dostane výpis z návrhu rejstříku nového stavu spolu s mapkou, kde se jeho nové pozemky nacházejí. Následuje připomínkové řízení a až potom se projekt schválí, „říká Bugár.
komasaci bojkotují zejména ti, kteří již dnes vlastní souvislé plochy a jejich pozemky jsou umístěny v blízkosti měst a obcí, a tedy mají i vyšší hodnotu.
Někteří tvrdí, že stát jim chce opět ukrást pozemky, protože při tomto procesu přerozdělování musí vzdát části ve prospěch obcí a měst. „Příspěvky na společné zařízení a opatření jsou hrazeny v první řadě z majetku státu a obce. Teprve poté, když je stále málo, se podílejí i ostatní vlastníci každý rovným dílem, „podotýká Bugár. „Známe mnoho území, kde byl dostatek státní a obecní půdy a vlastníci nepřispívali tepelnými výkony vůbec. Jinde přispěly jedním až dvěma procenty, zřídka třemi. Zákon připouští vyčlenit až deset procent jejich výměry. „
Obce navíc pozemky, které při komasácii nabudou, nebudou moci dále prodávat. „V katastru zatěžováním věcným břemenem a sloužit budou jen na budování silnic a opatření, která jsou nezbytná v daném území,“ vysvětluje místopředseda. Tato opatření se před pozemkovými úpravami zrealizovat nedají, brzdou jsou spoluvlastnické vztahy. „Takovou novou organizací území, různými technickými opatřeními ochráníme pozemky vlastníků, jejich půdu, jejich pozemky, jejich stavby.“
Pozemkové úpravy na výměře kolem tisíce hektarů stojí kolem 300 – až 400 tisíc eur za předpokladu, že se provedou za 6 až 8 let. Částka zahrnuje provedení úvodních podkladů a vyhotovení a provedení projektu pozemkových úprav.
„Je však třeba zdůraznit, že je to bez společných zařízení a opatření plánovaných v projektech,“ říká Pavel Matejka z pozemkového odboru ministerstva zemědělství. „Na jejich vybudování na takové ploše je potřeba dalších okolo 850 tisíc eur. Bez nich nelze hovořit o smysluplných pozemkových úpravách, což potvrdili i zástupci Evropské unie, ze které fondů se z velké části naše pozemkové úpravy hradí, „říká Matejka. „Proto se dále musíme zaměřit především na realizaci těchto opatření, která by zabránila další erozi půdy. Tím spíš, že se zajišťováním výstavby objektů lze zahájit už po schválení obecných zásad funkčního uspořádání území a se samotnou výstavbou už po schválení zásad na umístění nových pozemků. „Opatření se v současnosti dělají v 23 katastrálních územích.
Na pozemkové úpravy se v posledních letech přidělovAno ročně kolem 1,2 milionu eur ze státního rozpočtu a 107,2 milionu eur se plánuje čerpat z eurofondů. Z prostředků unie bylo dosud rozpracovaných 317 projektů, z toho bylo ukončených 164 pozemkových úprav av 23 územích byly vybudovány zpevněné polní komunikace, zeleň, vybudované biokoridory a jiné ekologické opatření a některé vodohospodářské zařízení.
© AUTORSKÁ PRÁVA VYHRAZENA