Na pultech Slovenská obchodů objevily další škodlivou potravinu. Je to dlouhozrnná rýže Tiradell Parboiled s datem spotřeby do srpna 2013. Obsahuje 2,5 krát více olova, než povoluje norma.
Rýže pochází z Indie, ale dodavatelem je polská firma. Na Slovensku ji prodávali v německém obchodním řetězci Lidl. Ten už z oběhu stáhl téměř tunu této rýže a zákazníci, kteří si ji koupili, mohou kontaminovaný zboží vrátit. Zda se rýže prodávala iv jjiných obchodech, není zatím známo.
První varování přišlo z České republiky, po čem Lidl stáhl rýži z prodeje iu nás. „V případě, že zákazníci mají tento produkt doma, mohou ho odevzdat v kterékoliv naší prodejně, kde jim zároveň vrátí peníze,“ řekla Pravdě mluvčí společnosti Lidl ČR Jana Čupková.
Nadlimitní množství olova se přitem našlo pouze v jedné šarži rýže, a to v 400-gramových baleních, které mají datum minimální spotřeby do srpna 2013. Ostatní výrobky s jjjjjjiným datem spotřeby jsou již v pořádku. „Kontrolu více šarží udělalo nezávislé slovenský laboratoř. Na základě těchto testů nemáme informaci o kontaminaci dalších šarží,“ ujistila Čupková. Podle mluvčí Státní veterinární a potravinové správy Paulíny Komárově stáhl Lidl z oběhu již přes 903 kilogramů rýže. Toto množství však ještě není konečné, nebot kontaminovaný zboží mohou vrátit i zákazníci.
V pondělí na český podnět zareagovali i orgány Evropské unie, když spustili rychlý výstražný systém pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System), aby o škodlivém výrobku informovali ostatní členské země. Polsko však zatím neposkytlo distribuční seznam, takže není jasné, zda polský dodavatel kontaminovanou rýži prodával pouze Lidl, nebo i dalším prodejnám. Státní veterinární správa se proto rozhodla, že nebude čekat na doručení seznamu a nařídila úřední kontroly v distribučních centrech řetězce. Kontroly současně prověřují, zda se uvedený výrobek nenachází iv jiné obchodní síti.
Lidí, kteří z kontaminované rýže jedli, by to podle odborníků nemělo vážně ohrozit. „Takové množství olova určitě nezabije, ale v organismu se sbírá. Pokud je člověk zdravý, nic se mu nestane, ale pokud je zesláblý, může mu to ublížit,“ zhodnotila Marie Koreňovská z Výzkumného ústavu potravinářského. Jisté množství olova se navíc vytrácí i při vaření, když z rýže uniká do vody.
Podle Koreňovskej se olovo do potravin mohlo dostat z půdy, ze které čerpá každá rostlina, nebo zvenčí, například při znečištění prostředí. Vzhledem k tomu, že v tomto případě byla kontaminována pouze jedna šarže vyrobené rýže, je pravděpodobné, že se znehodnotila zevně – zřejmě při zpracování.
Úřady tvrdí, že Lidl nepochybil a povinnost si splnil. Otázkou zůstává, jak zabránit tomu, aby se do našich obchodů dostávali škodlivé potraviny. Skandálů s nimi totiž v posledních letech přibývá, at už jde o dioxiny vejce, zeleninu s bakterií E. coli, kontaminované sýry, kuřata či ryby. Nezdravými potravinami je známo zejména Polsko, kde už odhalili podvod, při kterém se jedlá sůl nahrazovala posypovou, ale i problém s vejci a dalšími produkty.
Evropská komise pro účely včasného odhalení nebezpečných potravin zavedla zmíněný systém rychlého varování. Funguje nonstop av převážné většině případů se podaří předejít újmě spotřebitelů. „Jen od začátku května se v rámci tohoto systému zaznamenalo přes 140 případů,“ přiblížil Andrej Králík ze zastoupení Evropské komise na Slovensku. Asi dvě třetiny z toho se týkají výrobků z EU a odhalili jejich kontrolní orgány v jednotlivých státech. V potravinách se většinou našli patogenní mikroorganismy, zbytkové pesticidy nebo těžké kovy. V dovezených zboží z území mimo EU to zase byly mykotoxiny a pesticidy.
Jak však Králík připomněl, odpovědnost za kontrolu potravin zůstává na jednotlivých zemích. Úkolem evropských orgánů je, aby se zabránilo vývozu takových výrobků do ciziny. Představy, že by na kvalitu potravin dohlížela nějaká mezinárodní inspekce, nejsou zatím reálné as podobným návrhem nepřišli ani členské státy EU.
Podle ministerstva zemědělství Slovensko využilo všechna opatření, aby se pochybné výrobky nedostaly ke spotřebiteli – od zákazu prodeje, vrácení zboží do země původu až po jeho zabavení. „Zákaz prodeje polských výrobků se vztahuje pouze na ty potraviny, které nesplňují zdravotní a kvalitativní parametry, ale celkový zákaz dovozu potravin z Polska na základě existující legislativy EU není možný,“ uvedla mluvčí resortu Magda Tóth Želeňáková.