zasněžovací systém na Stuhleck dokáže za jednu sekundu dopravit k dělům na sjezdovkách 410 litrů vody. Během sezóny zde vyrobí sníh za milion eur.
V rakouském hornoštajerskem lyžařském středisku Stuhleck působí dva provozovatelé zařízení lanové dopravy. Menší z nich provozuje kotevní vleky v oblasti Schieferwiese a sám si zajišťuje také výrobu technického sněhu či úpravu přilehlých sjezdovek ratraky. Na výrobu sněhu používá zasněžovací jezírko o kapacitě 14000 m2, čerpací stanici a 22 zasněžovacích děl.
Větší přepravní společnost, Berglift Stuhleck , se stará o ostatní zařízení a sjezdovky a disponuje podstatně rozsáhlejším zasněžovacím systémem. Právě ten měli LANOVKY.sk [1] 21. ledna 2012 možnost navštívit za účasti Josefa Bierbaumera, vedoucího lyžařských tratí Berglift Stuhleck, a jeho zástupce Richarda Zissera.
zasněžovací systém Berglift Stuhleck disponuje 3 retenčních nádrží, 5 čerpacími stanicemi, 98 tyčemi a 55 kanóny. Celkový výtlak vody do systému je 410 l / s, zasněžování pokrývá 24 km sjezdovek o ploše 110 ha.
Provozovatel používá kombinaci vysokotlakého (děla jsou závislé na rozvodů vody a stlačeného vzduchu) a nízkotlakého (děla jsou závislé na rozvodů vody a elektřiny) zasněžovací systému. Převažuje nízkotlaký systém před vysokotlanež. Minimální teplota vzduchu na provoz díl musí být -1 ° C při kanónů a -3 ° C při tyčových dělech.
zasněžování střediska v sezóně 2011/2012 zmapované webkamerami středisek (20. prosinec 2011, 11:47).
Dvě čerpací stanice (P0, P4) primárně slouží pro dopravu vody z odběrných míst na přilehlých vodních tocích do retenčních nádrží (jezírek), které se nacházejí v horní části střediska. Zároveň je však z těchto stanic možné i přímo zasněžovat lyžařské tratě.
Tři čerpací stanice (P1, P2, P3) jsou rozmístěny při nádržích a slouží pro dopravu vody od jezírek k dělům. Důležitým prvkem systému na Stuhleck je flexibilita. Je možné vyměňovat vody mezi jednotlivými jezírky a všechny části střediska je možné zasněžovat ze všech jezírek.
Lyžařskou sezónu se snaží na Stuhleck otevřít Čo nejdříve. Sníh vyrábějí nejprve pro jednu sjezdovku při každé sedačkové lanovce (celkem 12 km sjezdovek). Výroba trvá 72 hodin při konstantní teplotě vzduchu od -7 do -10 stupňů. Pak středisko začne s přípravou sjezdovek s ratraky a děla překládá na zbylou polovinu sjezdovek.
Stanice P4
Prvním objektem, který jsme navštívili, je přečerpávací stanice Steinbachalm, která je součástí objektu obslužné stanice 6-sedačky Steinbachalm. Slouží pro dopravu vody z odběrného místa na potoce Steinbachalm do nádrže P3.
Místo odběru vody z místního potoka znázorňuje červená šipka.Celkový pohled do čerpací stanice.Nachází se zde i kompresorová stanice pro vysokotlaké tyčové děla, tato stlačuje vzduch do rozvodů, které směřují k tyčím.Josef Bierbaumer vysvětluje, že maximální povolený odběr vody z místního toku je 22 l / s, tento je však možné dosáhnout pouze v létě a na podzim. V zimě je odběr jen na úrovni 10 až 15 l / s kvůli menšímu průtoku. Výkon čerpací stanice je 3,5 MW / hod.
V době naší návštěvy stanice čerpány 7 litrů vody za sekundu.
Stanice P3
Jde o čerpací stanici, která přísluší jezírku o objemu 50000 m3. Kapacita čerpadel je 110 l / s při tlaku 40 Bar. Jezírko i stanice byly vybudovány v roce 2005.
Společným znakem všech jezírek je vhánění vzduchu pod hladinu vody pomocí následujícího zařízení. To zabraňuje snižování teploty vody a vytváření vrstvy ledu, který by mohl při tání způsobit prasknutí fólií.
Obslužná místnost stanice P3.Informační systém umožňuje získat detailní přehled o aktuálním stavu zasněžovací zařízení.Stanice P2
Stanice P2 přísluší jezírku s užitným objemem 50000 m3, celek byl postaven v roce 1998. Do tohoto jezírka je dopravována voda z obou zdrojů (P4 a P0). Kapacita čerpadla v této stanici je 120 l / s při tlaku 10 Bar. Z tohoto jezírka jsou zasněžovány především níže položené sjezdovky ve středisku.
Stanice P1
Nejmenší nádrž má kapacitu 7000 m3 a byla postavena v roce 1990 s původním účelem „vylepšit sněhové podmínky“. Čerpací stanice prošla kompletní rekonstrukcí v roce 2010. Kapacita čerpadel je 120 l / s, tlak 20 Bar.
Informační panel stanice je tentokrát dotykový.V době naší prohlídky bylo v jezírku 313 cm vody o teplotě 1 ° C.V rámci stanice P1 se nachází i centrální kompresorová stanice pro vysokotlaké sněžné děla. Při této příležitosti nám Richard Zisser přibližuje systém fungování vysokotlakých děl. Vysvětluje, jak těžké, ale důležité, je dosáhnout ideální poměr stlačeného vzduchu a vody, aby byl vyroben sníh kvalitní.
Tento poměr je vhodné měnit například podle vnějších povětrnostních podmínek či podle strmosti sjezdovek. Zisser říká, že na výrobu kvalitního technického sněhu nejsou potřeba jen vhodné povětrnostní podmínky ale i dostatek času. Pokud ho vedení nutí vyrobit sníh Čo nejdříve, může se to odrazit na kvalitě sněhu.Stanice P0
Přečerpávací stanice kompletně přebudována v roce 2010 slouží především k zásobování jezírek P2 a P3. Povolený odběr z místního toku je 40 l / s, aktuálně však v zimním období dosahuje jen 15 l / s. Z této stanice mohou i přímo zasněžovat tratě.
Z informační obrazovky v stanici P0 je jasně vidět, kolik vody bylo ke dni prohlídky použitěch na výrobu sněhu ve středisku během sezóny 2011/2012, jde o údaj 276876 m3. Obslužná staniceJosef Bierbaumer nám ve své kanceláři vysvětluje náklady na výrobu technického sněhu. Cenu 2 m3 sněhu (z 1 m3 vody) vyčíslily na Stuhleck na 3,50 eur. V zimní sezóně 2010/2011 se na Stuhleck vyrobilo 600 000 m3 sněhu za něco více než milion eur. „Sice se to zdá hodně, ale zákazníci tuto částku zaplatí. Tragédie by byla, pokud bychem nedokázali do mezisvátkového období sjezdovky připravit, celá sezóna by byla fuč, „ objasňuje Bierbaumer.
Thomas Bieger z Katedry turismu na Univerzitě v St. Gallenu vyčíslil průměrnou výši investic do zasněžovací zařízení na 400 000 eur za kilometr vybavené sjezdovky. K tomu ještě priratúva roční náklady na údržbu na úrovni 13 000 eur za kilometr (ISR 3/2009).
Na Stuhleck intenzivně přemýšlejí nad tím, jak snížit náklady na zasněžování. Při projektování zasněžovacích jezírek se je snažili umístit do nejvyšších partií střediska. „Čím výš, tím levnější výroba sněhu,“ konstatuje Bierbaumer. Velkým problémem je i vítr, který může drahý technický sníh odfouknout pryč. Z tohoto důvodu vybavili všechny sjezdovky nad hranicí lesa výhradně vrtulovými kanóny. „Tyčové děla nad hranicí lesa jsou hloupost, všechno vám odfoukne vítr,“ říká Richard Zisser.
V roce 2010 středisko zavedlo systém GPS měření aktuální výšky sněhu pod rolbou. Prvním krokem bylo detailní zaměření sjezdovek na Stuhleck a vybavení jednoho ratraky daným systémem. Řešení se osvědčilo a na Stuhleck od té doby každým rokem rozšiřují systém na jeden další ratraky. Výbava jednoho vozidla stojí 30 000 eur. „I kdyby měl tento systém ušetřit jen 10% sněhu, návratnost je 100%-tní,“ říká Zisser.
Monitorování zasněžovací zařízení používají software Snowmonitor V.7 (bezplatné demo starší verze naleznete na berchtold.at [2] ).Právě se díváme na detailní informace o jednem ze zasněžovacích bodů v horní části střediska vybaveným vrtulovým kanónem.
Investují každý rok
Podle Richarda Zissera neexistuje v Rakousku žádné dostatečně kapacitní zasněžovací zařízení. Zasněžovací systémy jsou již údajně komplikovanější než odpojitelné lanovky. I proto servis a revizi celého systému na Stuhleck provádí specializovaná rakouská firma Hydrosnow.
Filozofie Berglift Stuhleck je každoročně investovat do zasněžovací systému. „V roce 2011 to bylo 750 tisíc eur, o rok dříve milion eur. V roce 2012 plánujeme přebudovat čerpací stanici P2 a vybavit ji zcela novými čerpadly. Vždy je Čo vylepšovat, „ říká Josef Bierbaumer. Společnost se podle něj zároveň nechce ve větší míře zadlužovat a většinu investic realizuje z vlastních zdrojů.
Tento rok je naplánována i výměna všech úchytů na čtyřsedačkou Stuhleckbahn, nejdelší odpojitelné sedačce v Rakousku. Celkový účet: 800 000 eur. Jednou ze zajímavostí sedačkových lanovek Doppelmayr na Stuhleck je, že mají přípustnou rychlost větru až 20 m / se kritickou 24-25 m / sv závislosti na směru větru.
Do dvou až tří let by chtěli na Stuhleck vybudovat dalších 5 kilometrů sjezdovek v horní části střediska a při té příležitosti zároveň rozšířit zasněžovací systém. Projektuje se mimo jiné nové jezírko o kapacitě 150 000 m3.
Děkujeme společnostem Berglift Stuhleck a Hydrosnow za prohlídku zasněžovací systému.
Matej Petőcz – lanovky.sk
Foto: Matej Petőcz a Gabriel Maruščák
Schémata čerpacích stanic: Hydrosnow
14.3.2012
References
- ^ LANOVKY.sk (www.lanovky.sk)
- ^ berchtold.at (www.berchtold.at)
Komentáře